Pššttt, já se tajně vdávám. A neměli bychom být nejdříve zasnoubeni? A vůbec - jsou ještě v dnešní době zásnuby? Moc už o nich slyšet není, ale my jsme ještě ze staré školy, my zásnuby mít budeme. Připravte si kapesník, bude to doják!

To takhle zase brouzdám po e-shopech a jednou při dokončení objednávky na mne vyskočí okýnko, že si mám ještě koupit za pár korun po slevě stříbrný prsten se zirkonky, že určitě bude mé ručce slušet. Pravda, mohla bych mít na svatbu stříbrné doplňky. Že by, že by, že by? Neodolám úžasné slevě a přidám k objednávce. Tentokrát zboží dorazí v pořádku.

Dychtivě otevírám maličkou krabičku. Opravdu je tam a ta laciná cetka září na všechny strany. To je nádhera! A jak mé ručce opravdu sluší! Kdo by to byl řekl. Pár korun a tolik krásy! To budu při obřadu svítit jak hvězdička! A není škoda čekat až na svatbu? Vždyť bych ho mohla nosit jako zásnubní! Že zásnubní má mít jen jeden bílý kamínek? No a co, čekala jsem tak dlouho, tak můj zásnubní prsten může mít třicet pět kamínků!

Vezmu prstýnek a jdu za ženichem. Leží na gauči a dívá se na televizi. Dimko, prosím, můžeš mi nasadit zásnubní prsten? Dimko odtrhne oči od vysílání, vezme prstýnek a nasadí na prst. Dám mu pusu se slovy, že právě jsme se zasnoubili. Ani to nebolelo.

Od té chvíle každému ukazuju ručku se zásnubním prstenem. Prstýnek je si asi vědom, že má být zásnubní, a že má kamínků příliš, tak už po týdnu vypadne první zirkonek. Za další týden další...za další týden další. Jak jde čas, ztrácím zirkonky, a než bude svatba, bude z něj opravdu zásnubní prsten s jedním kamínkem.

Svatby v seniorském věku moc časté nebývají. A proto jsme požádali Helenku, aby o svatbě, jejích přípravách, ale i nejrůznějších pocitech svých či svého nastávajícího, psala blog. Helenka souhlasila, a tak od dnešního dne sledujte její "Blog novomanželky".