Budu se tajně vdávat, ale ještě nevím, v čem. Šťastný Dimko má jasno. Boty má ještě z promoce v roce 1979. Oblek z té doby už mu naštěstí není a náhodou si pořídil před pěti lety nový na slavnostní setkání s řeckým velvyslancem v Praze. A další už si pořizovat nebude ani na takovou událost jako je vlastní svatba, prý je to na těch několik minut úplně zbytečné a ještě ho v něm máme i pochovat. Tak se šetří! To já na své svatbě teda šetřit nebudu. Já si pořídím něco úplně nového, protože ve svatební den chci být šik! Což o to, šaty snad tak velký problém nebudou, ale obavy mám z obuvi. Moje kopyta velikosti 41 jsou děsně neforemná. Propadlá a rozšířená klenba a navíc často hlavně ta úrazová noha dost otéká. A taky nemůžu mít boty na vysokém podpatku, protože v nich neumím chodit a musím myslet na to, že u nás je obřadní síň v prvním patře a půjdu v nich jednou do schodů nahoru a podruhé po schodech dolů.
Nikdy jsem žádné boty na podpatku neměla, maximálně tak boty na klínku, a nehodlám v nějakých šteklách padat při svatebním pochodu. Už po několika návštěvách různých prodejen, kde se s hekáním marně soukám do různých lodiček, nabývám přesvědčení, že asi k obřadu půjdu v nějakých bílých pantoflích. Helenko, přece to nevzdáš, je tolik obchodů s botičkami. Jo, to se to říká, ale opravdu do žádných bot nevlezu. Ale ještě to nevzdávám a navštěvuji prodejny s botami i v každém městě, které navštívím.
Zlaté Tesco! Opět jsem jen tak mimoděk obhlídla regály s botami a najednou jsem je uviděla. Srdce zaplesalo, ale ještě není vyhráno. Zkouším je obout a nevěřím. Já se do nich vejdu! Hurá, mám bílé botičky. Aby byly ještě trošku víc svatební, prosím Dimka, aby mi tam nalepil malinké růžičky, abych ladila s kloboučkem.
Svatby v seniorském věku moc časté nebývají. A proto jsme požádali Helenku, aby o svatbě, jejích přípravách, ale i nejrůznějších pocitech svých či svého nastávajícího, psala blog. Helenka souhlasila, a tak od dnešního dne sledujte její "Blog novomanželky".
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
