Zapnu rádio, diskutuje se o hraboších, zapnu televizi, hraboši, bojím se otevřít ledničku. ….
Na úvod jsem si vypůjčila starý vtip, který situaci v našich médiích vystihuje. A to je nic proti tomu, co se děje na internetu. Komentáře k článkům o hraboších od jisté doby nečtu. Co tam je nesmyslných rad, co by se dělat mělo nebo zas nemělo, vypadá to, že problematice hrabošů a celého zemědělství rozumí každý.
Moje trpělivost přetekla, chci vyjádřit svůj názor – a kde jinde, nežli na starém dobrém „íčku“.
Gradace hrabošů byly známé i z historie. V periodiku Venkov z roku 1907 popisují problémy s hraboši takto: “Od roku 1893 řádí myši v úrodách polních téměř po celém království Českém.“ Dále se píše, že v roce 1901 a 1902 řádí myši nemilosrdně v jižních Čechách v takovém množství že zničily úrodu z polovice, někdy zcela. Sláma byla nepoužitelná, obilí vypadalo, jetel vyžraný i s kořeny, brambory zničené. Doporučovala se orba, ale s oračkou, protože pluh tažený potahem nezabíral dostatečně hluboko. Na poli hraboše utloukaly děti, uvolněné ze školy, nory se vykuřovaly, využívaly se jedy. Jednalo se o strychninové obilí, fosforovou kaši, sirouhlík. Jiné publikace uvádějí, že se k trávení hraboše využíval arsenik, uhličitan barnatý, nehašené vápno.
Již staří Římané … . Ve starých spisech jsou zaznamenány záplavy polí a luk hraboši a ohromné škody jimi způsobené.
Dále jsou známy údaje z Německa z roku 1822 – okres Zaubern, kde za 14 dní pochytali jeden a půl milionu myší. Další vysoké výskyty byly například v roce 1856 v Holandsku, v roce 1881 v Polsku. K hubení hraboše se doporučovalo kromě pastiček, plynů, jedů a nádob na vodu, použití Löfflerova bacilu. Ten byl s úspěchem použit v Řecku na rovině Lariské, zaplavené tehdy ohromným množstvím myší. Od použití tohoto biologického prostředku bylo upuštěno, hrozil přenos nemoci na lidi.
A v dnešní době? Podle mého názoru, stejně jako před sto lety, je důležitá hluboká orba. To je neoddiskutovatelné. I když někteří zemědělci namítají, že „diskáče“ prokypří půdu do 30 cm, že to je dostačující, je to asi tak, jako když se orávalo potahem. Tenkrát doporučovali orání oračkou (to byl parní stroj, který potahoval pluh), protože byl hlubší záběr.
Co ale dělat, když už je kalamita? To už je každá rada drahá. Volný rozhoz granulí pomocí rozmetadla je podle mne zločin. Nehledě na to, že granule na hubení myší jsou drahé. Tento způsob si mohou dovolit jenom velké agrární podniky. Nechápu, proč nechali kalamitu takto vygradovat. Jistě byly náznaky na jaře, že dochází k přemnožení hlodavců, a tehdy se mělo zakročit.
Taky jsem aktivní zemědělec, nebo spíše celá naše rodina. Podobnou situaci jsme zažili před dvěma roky. Všimli jsme si, že se ve zvýšené míře objevují na zasetém poli hraboší nory. Nelenili jsme, vyrazili jsem na pole, granule jedu jsme sypali do nor a ty jsme zahrábli zeminou. Vyloučila se tak možnosti požití granulí jinými živočichy. Hraboši uhynou v noře, a i kdyby je požil jiný živočich, nejsou jedovatí. Za dvě odpoledne bylo hotovo.
To je výhoda menších zemědělců – mají přehled. Ti velcí mají kanceláře a celý management soustředěný na jednom místě, na pole pošlou traktoristu, ten si udělá svou práci a ostatní ho nezajímá. Agronom přijede, na traktoristy si počká na kraji pole, za chvíli zas odjede. Nedivme se potom, že se přemnoží hlodavci.
Když jsem otevřela téma velkých agrárních podniků, nemohu nevyjádřit svůj názor na ně, i když to s hraboši souvisí jenom vzdáleně. Jak jsem napsala výše. Svá centra mají ve střediscích značně vzdálených, někdy mají sídla ve městech, dokonce i v Praze. A kam asi směřují daně? Kromě daně z nemovitostí rozhodně nesměřují do vesniček, kde obdělávají pole. A to jejich obhospodařování půdy! Střídaní plodin je pro ně neznámý pojem, pěstují např. řepku několik let po sobě na stejném poli. Kukuřici rovněž stále po sobě. Ale kdyby ta kukuřice sloužila alespoň jako krmivo pro zvířata. Ne, je to krmivo pro „železnou krávu“ (bioplynka). Sláma se odváží z pole a dělají se z ní pelety na topení. Namísto toho, aby se použila jako podestýlka pro dobytek a pak se vrátila na pole jako humus, nebo aby se rovnou zaorala, a v půdě se rozložila. To jsou ti velkopodnikatelé.
Ještě bych se mohla rozepsat o dotacích. To je téma na dlouhé psaní, a ne každého by to zajímalo.
Pošlete odkaz na tento článek
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku…
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou.…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej…
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá…
Ten den jsem neměla moc dobrou náladu, a tak mě poslední jedovatý…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Blížilo se léto a my vymýšleli, kam to letos bude. Poznávačka?…
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho…
„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala moje máti, když jsem se v…
Někdy se zdá, že jsme na světě jen chvíli a někdy zase, že čas se…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Máte rádi poštu? Myslím jako instituci? Já ne. Jsem moc ráda, že…
Kameny, o nichž bude řeč, nebyly samozřejmě ledajaké. Byly velké,…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl…
Myslím si, že ono rčení se z lidské společnosti nikdy…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Rodiče zastávali názor, že s čím mě seznámí oni, tak nebudu…
BORO je zkratka, která se používala za socíku v armádě. Znamená…
Zdědit můžeme opravdu kde, co. Movitého i nemovitého. Třeba špatné…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Letní snění – moc hezké téma. Příjemná představa – ležím s …
Asi jako každé dítě, i já jsem…
V jedno krásne prázdninové popoludnie sa v našom meste zišla…
Píše se rok 2002. Nenechte se zmást, nejedná se o název jednoho v…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Čekání v prostorách odletové brány („gate“) nemusí…
…a žízeň uhasíš, po dlouhé, dlouhé době. Jako když z podzemí…
Stalo se jednoho z nejžhavějších dní tohoto léta. Cestou z práce…
Prázdninové měsíce potvrzují teorii o relativitě času. Vždy…
Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před…
Už jste někdy něco vyhodili a dodatečně jste toho litovali? Mně se…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %