Při pátrání po předcích jsem narazil na informaci, že někteří z mých předků prodali svá hospodářství a počátkem minulého století, v letech 1900 -1911, odejeli "za velkou louži" do USA za prací.
Původně jsem hledal úmrtí svého prapradědy, a jelikož jsem jeho úmrtí nenašel v matrice místa, kde hospodařil, začal jsem hledat v okolních vesnicích. Štěstí mně přálo. Na zápis o jeho skonu jsem narazil v matrice zemřelých obce Zbraslav u Brna. Vrtalo mně hlavou, proč zemřel zrovna tam? Co tam dělal?Jelikož v matrice byla zmínka i o čísle domu, kde zemřel, učinil jsem dotaz na tamnější matriku s prosbou o sdělení, kdo že na tomto čísle v době úmrtí prapradědy žil. Ochotná pani matrikářka mně sdělila, že v té době tam žil Karel Matoušek. Potom už pátrání dostalo spád.
Sehnal jsem si údaje o Karlovi a zjistil, že byl synem výše zmíněného mého prapradědy. Bádáním v matrice obce Zbraslav jsem shledal, že v obci žil ještě druhý syn mého prapradědy, František. V matrice narozených jsem našel děti obou bratrů. František jich měl 11 a Karel 13. Pátral jsem tedy po osudech těchto dětí. Paní matrikářka opět pomohla, neboť mně napsala, že ve vsi se říká, že Matouškovi odjeli počátkem 20. století do Ameriky.
Začal jsem tedy hledat. Nejprve v loďařských společnostech, které vozily tyto emigranty do Spojených států amerických. Propátral jsem seznamy emigrantů na lodích, které v té době odjížděly z přístavů Brémy, Hamburg, Liverpool a Rotterdam. Malé, počáteční úspěchy, kdy jsem narazil na jména některých svých předků v seznamu na lodi Kaiser Wilhelm der Grosse, která odplula z Brém 16.6.1909. Touto lodí odjížděla za manželem i se svým 5-tiletým synem Bedřichem, Anna Matoušková, provdaná Stromská. Její manžel Bedřich Stromský odjel již 3. listopadu 1906 lodí Brandenburg z přístavu Brémy.
Lodě tehdy mířily do přístavu New York. Rodina Stromských se usadila v Chicagu. Spolu s Annou tehdy jela ještě Františka, dcera Karla Matouška, Zbraslav u Brna č.46, tehdy jí bylo 22 let. Usadila se ve státu Illinois a provdala se za Čecha Josefa Severu. Její sestra Marie, ve Státech řečená Mary, odjela v r. 1905 lodí Virginian z Livepoolu. V r. 1930 jsem dle sčítacích archů USA zjistil, že žila v městě Omaha, stát Nebraska, kde se také vdala. Z rodiny Františka, z domu č.5 odjela dcera Marie. Provdala se za Čecha J. Prokopa a žila v Chicagu, stát Illinois. Její nejmladší sestra Anna odjela do USA jako malé dítě v r.1905, bylo jí tehdy 7 let. Provdala se později za Franka Krula, občana polské národnosti, měli spolu 3 syny. Pohřbena je, stejně jako její nejstarší bratr Frank, na hřbitově v Hemingfordu, stát Nebraska.
Do USA odejeli také Jan a František Matouškovi, oba synové Františka Matouška, Zbraslav u Brna č.5. O Janovi podrobnější zprávy nemám, ale o osudu Františka jsem se dozvěděl přímo od jeho pravnuka Bruce Foleye, který se mi ozval mailem, když jsem v novinách v městečku Alliance, stát Nebraska, uveřejnil inzerát o hledání Franka Matouska. Inzerát v novinách tehdy zachytil jeho přítel, který dosud žije v Hemingfordu, na tento jej upozornil a věci se daly do pohybu.
Nejprve jsem ale musel vypátrat okolnosti kolem Františka, který se v USA nazýval Frank Matousek, samozřejmě bez háčku! Našel jsem v nedalekém Hemingfordu, na místním hřbitově jeho hrob. Upozorňuji, že těch hřbitovů jsem prohledal pomocí internetu snad stovky. Potom následoval výše uvedený inzerát. Pravnuk mého prastrýce žije t.č. v městečku Livingstone, stát Montana. Potěšilo mě, že jeho babička, tedy dcera Franka, která se jmenovala MaryAnn, provdaná Prochazka, se dožila téměř 100 let! Zemřela v říjnu 2013!
Jelikož Frank měl tři dcery, tento rod Matoušků tímto zaniká. Přesto si ale říkám, že trochu těch našich genů v každém dalším potomkovi zůstává a že náš rod tu americkou krev trochu naředil.
Pošlete odkaz na tento článek
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn…
Jablka, švestky, hrušky, houby – a do toho volby. Někdy i…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Byla doba, kdy za ochotu někde pracovat, zaměstnanec dostal byt v…
Stalo se to v červenci, tedy přibližně před čtvrt rokem, a…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %