Společným jmenovatelem těchto zdravotních komplikací je zvýšená hladina LDL cholesterolu. Prevence tedy spočívá především v jejím neustálém snižování. Podle nových doporučení představených na kongresu ESC (Evropská kardiologická společnost) v Paříži dokonce neexistuje žádná dolní hranice koncentrace LDL cholesterolu považovaná při léčbě za nebezpečnou.

Kardiovaskulární riziko se dělí na nízké, střední, vysoké a velmi vysoké. Do poslední zmíněné skupiny patří lidé s kardiovaskulárním onemocněním aterosklerotického původu, diabetici s postižením cílového orgánu, osoby s familiární hypercholesterolémií (FH), kardiovaskulárním onemocněním nebo jiným závažným rizikovým faktorem a pacienti s pokročilým selháním ledvin. Podle nejnovějších doporučení ESC/EAS (Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu) se cílové hodnoty LDL cholesterolu pro tyto osoby nově snížily pod 1,4 mmol/l. Pacienti ve vysokém riziku by měli mít nižší hodnoty než 1,8 mmol/l. U osob s kardiovaskulárním onemocněním a druhou cévní příhodou prodělanou v posledních dvou letech se má zvážit dokonce cílová hranice pod 1,0 mmol/l. Hlavním léčivým prostředkem zůstávají statiny. Ty se mají podávat v maximální tolerované dávce. Do druhé linie je povolán ezetimib v kombinaci se statinem. Pro osoby s velmi vysokým rizikem, u nichž tato léčba selhává, se doporučuje využití inhibitorů PCSK9. Pro jedince ve středním riziku se doporučují hodnoty nižší než 2,6 mmol/l a s nízkým rizikem méně než 3 mmol/l. „Každý by měl znát hladinu svého cholesterolu, a pokud je zvýšená, měla by být snižována. Prostředky k tomu máme. Primárně cestou režimových opatření, a když to není dostatečné, tak pomocí léků,“ říká doc. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D., z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno.

Účinná ochrana v podobě snížení LDL cholesterolu
Jedním z nejčastějších i nejnebezpečnějších kardiovaskulárních onemocnění je srdeční infarkt, který je způsoben krevní sraženinou nad narušeným („prasklým“) aterosklerotickým plátem v srdeční tepně. Téměř okamžitě dojde k nedokrvení srdečního svalu. „Pokud je člověku méně než 60 let a  nastanou tyto komplikace, většinou k tomu musí být dotyčný kuřák, mít vysoký krevní tlak, případně cukrovku. Pokud má však pacient výrazně zvýšenou hladinou cholesterolu, nemusí trpět ani jedním z těchto neduhů, aby k infarktu došlo. Příkladem takto vysokých hodnot může být hladina celkového cholesterolu nad 8, často i nad 10 mmol/l. Pacientovi je nutné ihned po srdečním infarktu nasadit agresivní léčbu ke snížení cholesterolu,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Pozor, cholesterol můžete zdědit  Cholesterolu se přezdívá „tichý zabiják“. Ani jeho velmi zvýšená hladina totiž nebolí, nápadně se ani neprojevuje na vzhledu nemocného a často se na něj přijde náhodně. V nejhorším případě kvůli první kardiovaskulární příhodě. O to nepříjemnější je fakt, že vysoký cholesterol lze mít geneticky podmíněný. Nová data ukazují, že familiární hypercholesterolémie (FH), jak se toto onemocnění nazývá, je rozšířenější, než si odborníci dosud mysleli. Představuje totiž vůbec nejčastější dědičnou chorobu – má ji každý dvoustý člověk. To znamená, že se každou minutu na světě narodí jedno dítě s touto diagnózou. „Familiární hypercholesterolémie je dědičné onemocnění a vysoká hladina cholesterolu se tak u postižených jedinců vyskytuje od narození. Právě tím je FH nebezpečná. Většina pacientů o svém onemocnění neví a dozví se o něm, až když je postihne srdeční infarkt. Důležité je tedy zachytit FH včas a včas ji léčit,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D. 

V diagnostice a léčbě FH patříme mezi špičku
Česká republika patří v detekci osob s FH ke světové špičce. Největší podíl na tom má projekt MedPed fungující v ČR už přes 20 let. Díky této iniciativě se podařilo vybudovat dynamickou síť 65 specializovaných pracovišť (center), která se zaměřují právě na vyhledání a léčbu osob s FH. „V každé rodině je zpravidla několik postižených osob. Díky síti center můžeme po FH účinně pátrat v celých rodinách, v počtu zachycených pacientů s FH na počet obyvatel jsme třetí na světě,“ říká doc. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D.

Týden FH opět upozornil na vážná rizika
Nemocní s familiární hypercholesterolémií mají vlastní pacientskou organizaci Diagnóza FH, z.s. Ta si klade za cíl podporovat pacienty s FH, informovat o FH a motivovat ke zdravému životnímu stylu. Každoročně také pořádá svou největší osvětovou akci s názvem Týden FH, která se koná u příležitosti Světového dne FH (24. září). Spočívá v měření cholesterolu a edukaci v českých firmách a institucích. Zaměstnanci mají během několika minut možnost zjistit své výsledky a konzultovat je s lékařem. Na místě je vždy přítomna i nutriční terapeutka připravena se zájemci probrat změnu jejich jídelníčku. Letos se již jednalo o 4. ročník a zájem byl opět mimořádný. „Podařilo se vyšetřit a edukovat více než 550 osob a další měření budou následovat. Čtyři pacienti byli zachyceni s podezřením na FH. Na podrobné vyšetření do specializovaného centra se jich ale objednalo více i s podezřením na jiné závažné dyslipidemie,“ informuje Mgr. Zdeňka Cimická, předsedkyně organizace Diagnóza FH.

Vhodný jídelníček jako účinná prevence
Základem úpravy stravy je zejména omezení spotřeby tuků s vyšším podílem nasycených mastných kyselin a upřednostňování tuků s převahou mastných kyselin nenasycených, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a preference výrobků z celozrnných obilovin. „Prakticky to znamená omezit konzumaci živočišných tuků, ale také uzenin, velmi tučných mléčných výrobků, tučného masa, jemného a trvanlivého pečiva (zejména s polevou či náplní). Při vaření používat kvalitní rostlinné oleje (ty, které jsou za běžných podmínek tekuté – například řepkový či olivový, vyhýbat se těm tuhým, jako je například kokosový), na studenou kuchyni upřednostňovat roztíratelné rostlinné tuky. Zeleninou či ovocem je vhodné doplnit každé denní jídlo, může být samozřejmě i jeho součástí. Chléb, pečivo, těstoviny, rýže je výhodné konzumovat v celozrnné variantě. Všechna doporučení by však měla být pacientovi předána formou praktických doporučení s ověřením, že vše správně pochopil. Při sestavování vhodného jídelníčku, které patří do rukou odborníka – nutričního terapeuta – je důležité přihlížet nejen k aktuálnímu zdravotnímu stavu, ale také k časovým, finančním a dalším možnostem pacienta. V neposlední řadě by mělo odborné doporučení vycházet z jeho stravovacích zvyklostí a brát v úvahu i chuťové preference. Pak je možné zajistit co nejlepší dodržitelnost doporučení. Ideálním řešením je úpravu jídelníčku kombinovat s pravidelnou pohybovou aktivitou a nekouřit,“ uzavírá Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka.