Dívejte se vzhůru, uzdravuje to

Próza/poezie

Dívejte se vzhůru, uzdravuje to

Datum: 21. 11. 2019

Diskuze: 7

Ilustrační foto: ingimage.com

Stává se to občas každému. Každodenní starosti - ty běžné - od těch „co budu dnes vařit, jak dopadne synovi písemka, co mám koupit mamince k narozeninám, nepotlučou mi kroupy rajčata, povede se mi buchta, kterou dělám dnes poprvé, až po ty nejvážnější, které se bohužel nevyhnou nikomu a tlačí nás spíše k zemi než někam vzhůru.

Ale stačí jeden okamžik a všechny tyto nepříjemnosti odplouvají někam daleko a my se vracíme zpět do dětství, času čistých radostí, bez ponětí o nemilosrdnosti času, kterého jsme tenkrát měli tolik, že jsme se nemohli dočkat, „až budou prázdniny, až mi bude konečně patnáct, až budu moci být dlouho do večera venku, až dokončím školu,…“

Pro mne je tím okamžikem pohled na balón, barevný, poklidně visící na obloze v bezvětří a bezčasí. Ale musí to být pohled nenadálý, který vůbec neočekáváme, tak jak se mi to již párkrát přihodilo při práci na zahradě. Ohnutá záda, hlava skloněná nad záhon, ruce od hlíny, v hlavě málo optimistické myšlenky. Najednou se hlava zvedne a je tam… Bezděky se usmívám a chce se mi vyletět za ním. Starosti pomalu odplouvají a najednou je všechno jiné, barevnější.

Takže, dívejte se občas vzhůru, třeba i na fasády domů, kolem kterých denně procházíte, nebo na nebe plné hvězd. Uzdravuje to.

| Můj příběh

Autor: Marie Martschini

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

7 komentářů

Jana Šenbergerová 27.11.2020 09:24

A tak to je. Nechápu, jak mi mohl takový milý článeček uniknout. :-)

Marie Doušová 23.11.2019 11:27

Miluji pohedy vzhůru na oblohu. Při procházce se psem se často zastavuji a hledím na oblohu ,kde je ve vzduchu hodně čar od letadel a já si říkám, kam asi cestují. Je to takové celkové uklidnění vidět mraky ,jak plují po obloze a vytvářejí zajímavé obrazce. Dík za hezký článek.

Soňa Prachfeldová 23.11.2019 07:20

Ráda se dívám vzhůru z lehátka na zahradě a sním si při zajímavých obrázcích na nebi.

Hana Šimková 22.11.2019 09:27

Mě bohužel asi dívání vzhůru neuzdraví.Dívám-li se vzhůru tak se mi motá hlava a když se nedívám pod nohy je to přímo nebezpečné. Ale jako příměr je to moc hezké. Budu se dívat jenom v duchu.

Zuzana Pivcová 21.11.2019 18:36

To je pravda, to někdejší "až mi bude...., až udělám...., až už bude...." u někoho později nahradí opačný stesk typu "kdyby mi tak bylo..... kdybych tak mohla..." V přítomnosti je mnoho pohledů, které uzdravují, včetně pohledu do vlastního nitra. Díky.

Věra Ježková 21.11.2019 15:08

Na balon se podívám ráda. Když se ale dívám vzhůru delší dobu, bolí mě za krkem a ramena.

Jitka Caklová 21.11.2019 14:58

Krátké, výstižné, milé. Někdy mám pocit, že lidé říkají "prvňákovi" věci, které se bude učit až "v páté třídě" a nechápou, proč jim nerozumí. Nejhorší je dělat "z běžností" cokoliv pod vidinou pochvaly. Žiji přítomným okamžikem, bez zbytečného čekání na ovace. V přítomnosti je tolik drobností, které dokáží život zkrášlit.

Dívejte se vzhůru, uzdravuje to

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Vážíme si vašeho soukromí

Nezbytné/funkční

Analytické

Marketingové