Jdi uličkou úzkou,

až přijdeš.k moři,

nejlépe k večeru,

když západ hoří.

Hoří i srdce mé

a duše tiše pláče,

jsem jako v objetí

hazardního hráče.

Už nepřijedu, lásko,

a ruším smlouvu naši,

ta myšlenka mě

neustále straší.

Prostě už to nejde,

i když mě to bolí,

tak ti aspoň posílám

z očí trochu soli.

Snad přidáš ji k té své

a budem spolu zase,

při tom tiše rozjímat

v celé mořské kráse.

Jdu uličkou úzkou,

dál po prázdné pláži,

dříve, než se probudím

s hlavou na polštáři.

 V