A 5. listopadu 2019 to bylo sto let od vydání Nařízení vlády republiky Československé, které definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.

A jak to vypadá po sto letech? Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, kterou ročně navštíví téměř 24 milionů čtenářů a návštěvníků. To zní skvěle, ale nebylo by tomu tak, kdyby se knihovny nevyvíjely a nepostavily novým výzvám. Těmi jsou především informační technologie. Ty na jednu stranu představují veliký posun v přístupu k informacím, na druhou stranu vedou, zvláště u dětí a mladších generací, k útlumu čtení v klasické podobě a ztrátě čtenářských dovedností. Potěšující naopak je, že knihovny neztrácejí svůj význam a postupně se transformují na příjemná místa ke čtení a trávení volného času, organizují spoustu besed a dalších doplňkových programů, jako jsou třeba oblíbená „přespáčka“ pro děti.

Čteme ještě vůbec jako dřív? Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere čtenářská kultura zaznamenává mírný pokles. Pořád ovšem patříme v Evropě k zemím se silným čtenářstvem (čtenářskou špičku tvoří skandinávské země). Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečetl v roce 2018 téměř 13 knih. Jejich čtení denně věnoval 31 minut; za rok nakoupil průměrně 2,6 knihy a vydal za ně 649 korun. V domácích knihovnách je v průměru 253 knih.

Nabídka tištěných, elektronických i audioknih je obrovská, jen v roce 2017 vyšlo více než 15 tisíc knižních titulů a objem knižního trhu dosáhl 8 miliard korun. Poprvé se prodal více než milion e-knih a posilovaly i audioknihy. Jenže i u knih platí, že nakupovat se musí s rozumem.

„Jsem velký čtenář, ale knihy doma musím už dávno redukovat, protože bychom se tam nevešli,“ říká pětašedesátiletá Anna z Brna. „V současnosti si buď knihy půjčuji v knihovně nebo si kupuji e-knihy do čtečky. Spousta mých známých se čtečkám brání, ale já jsem si tu svoji opravdu oblíbila. Při čtení večer nemusím svítit, velikost písma si nastavím dle okamžitých potřeb a na dovolenou si s sebou beru celou knihovnu. Čtu také knížky v angličtině, a tam zas oceňuji to, že pouze kliknu na neznámé slovo a zobrazí se mi překlad. Pokrok se zastavit nedá, tak ho aspoň využívám,“ směje se Anna, která ovšem přiznává, že bez klasických tištěných knih, ve kterých si může hezky zalistovat, by se také neobešla.

Renata Pavlíčková