Na klíčové patálie jsem přeborník. Už jako školní dítě jsem ztrácela klíče od bytu. Táta se to nesměl dovědět, s mámou jsme se tajně plížívaly k zámečníkovi pro další kopii klíče od bytu.
Když mi bylo 25 let, vdala jsem se. V našem prvním bytě jsme na dveřích měli patentní zámek a tzv. kouli. Zabouchne se a je zavřeno. Koule nebyla na dveřích dlouho.
Stalo se, že jsem si zabouchla v situaci, kdy manžel měl přijít z noční směny a já jít do práce na ranní směnu. Aby to nebylo všechno - v zabouchnutém bytě se právě nalézal náš pes ve společnosti propan - butanového vařiče, na kterém se vařila voda na snídani. Měla jsem na sobě roztomilý domácí obleček a v tomto modelu jsem vyrazila do vsi shánět žebřík, kterým bych se dostala k oknu dřív, než u nás začne hořet.
Celý život se bojím výšek, 30 cm nad zemí se cítím ohrožena na životě, ale tenkrát jsem po žebříku vylezla s takovou hbitostí, jako bych domů jinudy nechodila. Prokopla jsem okno, vypnula vařič - a konečně si oddechla.
Do práce jsem přišla pozdě. Takovou omluvenku můj šéf asi ještě neslyšel. Když jsem přišla z práce domů, byla na dveřích místo koule klika. Na vsi se nic neututlá a muž se celou storry dověděl dřív, než jsem se s ní stačila pochlubit.
Ale tím to zdaleka nekončilo. Ačkoliv můj muž v na naše nynější vchodové dveře připevnil rozsáhlý transparent s nápisem: ZKONTROLUJ, ZDA MÁŠ U SEBE KLÍČE, vyrazím tu a tam z bytu bez klíčů. Na štěstí teď bydlíme v přízemí, a když zaťukám na okénko, muž mi otevře. Ta cedule je tam pro mne. Mám u kamarádky rezervní klíče pro případ, že by muž nebyl doma. Manžel si zakládá na tom, že JEMU se TOHLE stát nemůže. Mezi námi - kdo minimálně vychází z bytu, opravdu se může spolehnout, že si nezabouchne dveře. Přesto se mu povedlo si jednou taky zabouchnout v situaci, kdy jsem nebyla doma, a jak byl rád, že ví, kde jsou rezervní klíče.
Ale rodinný klíčeztrácející jsem přece jen já. Tuhle jsem přinesla ze samoobsluhy nákup, chci odemknout - a není čím. Vždyť jsem ty klíče měla, než jsem šla nakoupit, musela jsem je vytrousit! A opravdu - čekaly na mne na podlaze prodejny hned u pokladny. Neslyšela jsem je, když upadly. A tehdy vznikl můj úžasný přívěšek na klíče: prázdná plechovka. Teď klíče řinčí tak, že by mohly být součástí heavymetalové kapely přesto, že tento žánr už vyšel z módy. Ušila jsem si na ně velké pouzdro z jasně červené látky. Víc už pro to udělat nemůžu. Ale i tak se mi povede uchopit klíče "služební" a vyrazit na nákup v domnění, že mám klíče. Myslíte, že se to stářím může ještě zhoršit? Já myslím, že už jsem dávno překonala všechny rekordy!
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %