Když se chceme zbavit minulých chyb

Můj svět Psychika

Když se chceme zbavit minulých chyb

Datum: 15. 12. 2019

Diskuze: 17

Ilustrační foto: ingimage.com

Jestliže je vám šedesát i více, určitě jste během života udělali pár chyb. Přistihnete se, že se ohlížíte zpět a přejete si, aby se to a to nestalo. Myslíte si: Kdybych si tenkrát vybrala jiné zaměstnání, když jsem ještě byla mladší. Nebo Jak jsem se mohla dát dohromady s mužem, který měl problémy s alkoholem?

Ať se stalo v minulosti cokoliv, udělalo to z vás člověka, kterým dnes jste. Je jen otázka, zda jste se stali obětí, nebo jste různé potíže, do nichž jste se dostali, překonali.

Všichni děláme chyby, rozhodující je však, jak na ně pohlížíme. Mohou se pro nás stát příležitostí, jak se z něčeho nedobrého poučit pro příště.

Chyby a postoj k nim ukazují na náš osobnostní růst. Vedli jste v mládí rušný život? Popíjeli alkohol? Střídali partnery? Brali život na lehkou váhu? Pokračovali jste v podobném duchu i později, nebo jste se obrátili a děláte věci tak, abyste si zachovali zdraví a pohodu? Jak stárneme, buď změníme životní styl jako prostředek ochrany, nebo rezignujeme na život, který jsme si pokazili.

V každém případě si však uvědomte, že máte svobodnou vůli. Pokud jste se dostali do nedobrého vztahu, vězíte ve špatné finanční situaci nebo dokonce ve zdravotní krizi, máte stále ještě možnost to nějak zlepšit. Uvědomte si, že není třeba brát vše jako předem určený osud, proti němuž jste bezmocní. Pokud uvažujete správně a pozitivně, můžete danou skutečnost změnit. Zaměřte se na to, jak věci zlepšit, ne naopak. Vytvořte si třeba seznam, čeho ještě chcete v budoucnu dosáhnout. Víc cestovat? Navázat přátelský vztah? Rozvíjet své koníčky? Jít si brigádně přivydělat? Vypomáhat v neziskových organizacích nebo domovech a nemocnicích?

Zmapujte si kroky, které k dosažení svých cílů potřebujete. Pouhé přemýšlení nestačí. Určí vám sice v mysli, co je důležité, ale pokud neprovedete potřebné kroky k dosažení cíle, nikdy k tomu nedojde.

Hledejte pomoc, když ji potřebujete. Je hezké pokusit se vyřešit všechny problémy sami, ale častěji potřebujeme pomoc a podporu ostatních. Pokud je příčina vašeho problému v rodině, hledejte pomoc zvenčí. Kamaráda, rádce, nebo dokonce terapeuta. Nebojte se svěřit se jiným a požádat o zpětnou vazbu. Jejich radu mějte na paměti, ale prozkoumejte více názorů, než učiníte nějaké rozhodnutí.

Zaměřte se na své zdraví. Je těžké zvládnout obtížnou situaci, jestliže se necítíte fit. Jezte zdravěji, alespoň trochu cvičte, choďte na řádné prohlídky a neškoďte si kouřením a nadměrným pitím alkoholu. Dobré fyzické zdraví spolu s pozitivním myšlením vám dá schopnost překonat lépe obtíže, kterým čelíte.

Věřte ve vyšší moc. Nemusíte být věřící v konvenčním slova smyslu, ale vězte, že ve Vesmíru jsou síly, s nimiž se můžete spojit, kdykoliv budete potřebovat posílit.

Vytěžte co nejvíc z minulých chyb. Vše, čeho litujete, že jste udělali nebo naopak neudělali, je minulost. Dnešek je začátek vašeho života směrem kupředu. Vykročte a hodně štěstí!

Cítíte se často být obětí svých minulých rozhodnutí? Jsou chyby, které se podle vás nedají napravit? Co děláte, abyste se i v současnosti posunuli kupředu? Poraďte svým názorem někomu potřebnému.

| psychika

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

17 komentářů

Eva Mužíková 17.12.2019 15:39

Já raději nepřemýšlím o tom, co jsem kdy udělala špatně. Chyby které jsem udělala z mladické nerozvážnosti jsou už dávno a dávno zapomenuty.. Hezký článek Zuzko.

Marcela Pivcová 17.12.2019 14:06

Zuzko, napsala jsi to hezky, ano, pouhé přemýšlení nestačí, ale někomu bohužel asi není dáno, aby potřebné kroky k dosažení cíle v pravý čas udělal. Nepoučitelných lidí znám ve svém okolí dost, asi i já k nim v něčem patřím. Nevěřím, že by něco šlo člověku "samo", třeba se rozhodnout pro nějakou činnost, začít, činit a i přes překážky vytrvat. Co poradit? Třeba se vrátit ke svému léta opomíjenému koníčku - sbírce, psaní, výtvarné práci, muzice, cvičení ... a třeba i tam může leckdo najednou nějaké přátele poznat.

Marie Doušová 16.12.2019 10:29

Zuzko , slovo snad ,nebo jsem měla,počká to až bude lepší den a pod. jsme určitě všichni někdy prožili a prožívat budem. Bez chyb není napravení ,poučení a ani odpuštění. Co se dá dělat život si musí každý prožít tak ,jak to jde a na co má sílu. Buď mu jde vše samo a nebo potřebuje něčí pomoc. Věřím , že je jen málo lidí , kteří by nechtěli být v pohodě , zdraví a šťastní. Proto se snažme žít tak, abychom nemuseli litovat, že jsme něco nestačili , nebo neudělali.Vždyť život máme jen jeden a stojí zato ho žít.

Marie Faldynová 16.12.2019 06:49

Přečetla jsem mnoho moudrých knih a dobrých rad, jak se změnit - ale dokud jsem se nenaučila prosit Boha, aby mi dal sílu opustit to špatné a začít dělat to správné, nehnula jsem se z místa. A věřím, že nejsem sama, kdo má tuto zkušenost, jen se vždycky správně rozhodnout!

Zdenka Jírová 16.12.2019 00:40

Je zbytečné se trápit minulostí, už ji nezměníme. Po svých rodinných peripetiích jsem přestala myslet na to, co už není a nebude a začala žít jinak. Užívala jsem si života - jezdila na výlety, do zahraničí, přestěhovala se, obnovila stará přátelství a našla nová. Teď už mám trochu zdravotní potíže způsobené hlavně věkem , ale stále nerezignuji, mám své koníčky - jedním z nich je i "i60 ", mám hodné děti i vnoučata. Je dobré se smířit se situací a neříkat, "co by bylo, kdyby bylo."

Hana Rypáčková 15.12.2019 17:37

A slova mojí babičky:"Dělej vše, jak nejlépe umíš, pak se nemusíš trápit tím, že se ti něco nepovedlo".

Anna Potůčková 15.12.2019 16:32

Zuzko moc hezky napsáno, a pamatuji si slova své maminky a ta byla: Chybami se člověk učí!!!! A je to pravda pravdoucí, a ke lovům Soni P. nemám co dodat!

Danka Rotyková 15.12.2019 13:31

Paní Zuzko, hezky jste se zamyslela nad našimi životy. A tím, že máte i dar spisovatelů, mohla jsem se v klidu začíst a zamyslet, co jsem pokazila, napravila a nebo nestihla. Moc děkuji za tu příležitost. Pí Soňa P. to shrnula pěkně i za mě.

Soňa Prachfeldová 15.12.2019 12:59

Zuzko, líbí se mi tvé úvahy. Jinak člověk uvažuje, když je mladý, pracuje, vychovává děti, prostě žije v čase a je rád že zvládá. Mezitím osobní vztahy selžou, opět odpovědnost, pak zase starost o své staré rodiče. Pokud tohle vše ve zdraví přežije, věnuje se více sám sobě, tomu, co ho baví a opět je to jen dočasné. Proto žít tady a teď a nikomu neubližovat, nic nevyčítat sobě ani druhému a dokázat žít podle svého, pomocí, když je potřeba,je podle mě dobré a myslím, že tak i žiju dnes.