Senioři hýbou republikou. Ať jsou za volantem, za nákupním vozíkem v Kauflandu, kupují si jízdenku do vlaku či bezmocně leží na lůžku v Domově důchodců.
Ano, přesně na tohle teď narážím – kauza Slunečnice. Neprofesionální, hrubé a urážlivé chování některých osob z personálu ke klientům a pro mne nepochopitelné reakce jejich nadřízených i zřizovatele Domova.
Jak může někdo omlouvat tak ponižující chování a pokládat je téměř za normální a přirozené? Zdůvodňovat je špatným vzděláním a nízkými platy? Zavírat nad ním oči a tak je podřízeným trpět dlouhá léta?
Pro mne je to fatální neschopnost nejen vrchní sestry, ale i ředitele ústavu. Prostě podle hesla – Co oči nevidí….
Proč bych si přidělával práci a něco řešil? Kdo by také věřil stížnostem nějakých hysterických příbuzných, že jo.
Ospravedlňují svou nečinnost všemi druhy výmluv, které je napadnou. Já nic, to oni, já se snažil, ale na ty hodné a pracovité nemám peníze. Nemuseli sem přece maminku/tatínka dávat, a když se jim naše péče nelíbí, ať si je jednoduše vezmou domů.
Jan Werich řekl – Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.
Pokud je mi známo, tak Ostravsko patří k regionům s největší nezaměstnaností v republice, a to i nyní při celorepublikovém nedostatku pracovních sil. Kdyby ředitel byl ochoten věnovat stížnostem klientů a jejich příbuzných pozornost, kdyby je nepodceňoval, kdyby více příbuzným věřil, ověřoval si pravdivost stížností u klientů, kdyby problémy ihned řešil a důrazně jim předcházel, mohlo být všechno jinak. Tyranky by věděly, že mohou vyletět na hodinu a držely by se zpátky. Dobré pečovatelky by nemusely odcházet a hledat práci jinde. Stabilní schopný personál zná lépe potřeby jednotlivých klientů a může tedy logicky lépe pečovat.
Vím, co říkám. Já sama jsem rovněž pracovala v Domově pro seniory několik let. A věřte, že v tom našem by si tohle chování pečovatelka či sestra zkusila jen jednou. Víckrát by neměla příležitost.
Jsem moc ráda, že se našla ta jedna jediná dobrá duše, která místo důvodů hledala a našla způsob.
Snad se teď ledy hnou. A snad se i najde rezerva na zvýšení platů v sociálních službách. Protože já tady neobhajuji nízké platy ošetřovatelek. Dobrá práce musí být dobře ohodnocená. To ať si naši politici sáhnou do svědomí. A panu Petrovi Kajnarovi bych moc přála, aby se aspoň na čas dostal do péče takových těch “taky” pečovatelek.
**************
„Kolik je asi v Česku lidí, kteří budou s noblesou Ladislava Špačka, srdcem matky Terezy a za minimální mzdu utírat pokálené, dementní starce a stařeny, které jejich děti odložily do starobince, protože si musí užít života?” ptal se (Petr Kajnar, ČSSD, bývalý primátor Ostravy) na Facebooku v reakci na informace Seznam Zpráv, které upozornily na nelidské zacházení se seniory.
(zdroj Novinky.cz 29.11.2019)
**************
Vážený – či spíše mnou nevážený pane. Ne všechny děti se o své staré a nemocné rodiče mohou starat. A to ne kvůli tomu, aby si mohli užívat. Někteří pečovat neumí, někteří jsou sami nemocní, někteří mají malé byty, bydlí daleko a většina z nich k tomu chodí do práce za průměrnou mzdu. Z ní se jim strhávají daně. Ty daně, ze kterých pak jde velká částka na platy právě vám politikům.
Tedy i vám, pane Kajnare. Myslete na to. Protože ať svůj hnusný výrok nyní vysvětlujete, zmírňujete, obhajujete, voliči ve vašem regionu si ho všimli zrovna tak, jako já.
Paní Gabrielo Lhoťanová, máte můj respekt a uznání. Děkuji vám za vaši odvahu začít řešit téměř neřešitelné.
Pošlete odkaz na tento článek
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %