Bylo to dávno a od těch dob uplynula hezká řádka let. Sníh tu zimu už ležel na ulicích, neboť jej přivezl v měsíci listopadu sv. Martin, který jako v letech minulých i tento rok přijel na "bílém koni." Začínal advent a hned z kraje adventu má svátek sv. Barbora.
Podle legendy byla Barbora jedinou dcera v rodině bohatého kupce. Tajně se seznámila s Ježíšovým učením a toužila žít podle něj. Její otec s tím ale nesouhlasil a nechal ji uvěznit v kamenné věži. Barboře se podařilo nechat se tam potají pokřtít. Pak ale musela utéct. Když ji chytili, byla uvržena do vězení, kde velmi trpěla a nakonec byla pro svou věrnost ve víře popravena.
V předvečer jejího svátku, který připadá na 4. prosince, tato tajemná žena chodí nadělovat dětem. Jelikož od narození jsem slavil svátek Františka 3. prosince, třetího prosince měl totiž v kalendáři svátek sv. František Xaverský, rodiče spojili nadílku i svátek v jedno. Ráno jsem dostal dárky od rodičů a k večeru obvykle přicházela tajemná bytost, aby mě po odříkání Andělíčka strážníčka obdarovala nějakým ovocem, sladkostmi a sem tam také bramborou či uhlím.
I toho roku nastal dlouho již mnou očekávaný den sv. Barbory. Již od samého rána, po obdržení pár sladkostí k mému svátku, jsem byl velice netrpělivý a s každou hodinou, tak jak se blížil večer, můj obličej nabíral zvláštního strnulého výrazu. Tehdy toho roku chodil jako sv. Barbora bratrův kamarád, Pepík Smrčků. Když přišel do kuchyně a já si v kleče odbyl povinného Andělíčka a dává mně dárky, já najednou koukám, že ty boty, co čouhají z pod té bílé záclony, kterou měl přes sebe přehozenou, jsou mně známé, že už jsem je někde, na někom viděl. A pak jsem si vzpomněl a po odchodu „Barbory“ povídám: “Mami, ta Barbora měla boty jako nosí Pepík Smrčku“. “Ale to se Ti jenom zdálo, Fanoušku “ povídá maminka a pokračuje “třeba si je od Pepíka půjčila“. Vzal jsem to sice jako možnost, ale stejně mně to pár dní vrtalo hlavou!
Když si na tuto příhodu se "sv.Barborou" vzpomenu, připomene mi maminku, tatínka a bratra, kteří už bohužel mezi námi nejsou. A já bych si tak přál, aby tady byli se mnou, jako tehdy před 75 lety.
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
