Za všechno může praotec. I za to, že jsem na íčku objevila autora takto nazvaného článku. Protože moje poznámka k němu byla mírně provokativní, nebyla jsem si jista, jak bude přijata. Jan Zelenka mne mile překvapil, když s ní vyslovil naprostý souhlas. Začala jsem tedy jeho další příspěvky sledovat. Poté, co na mne hluboce zapůsobily básně, otevřela jsem si jeho profil. Pán na fotce se mi zalíbil. (Teď už tam má jinou, taky pěknou.) Klikla jsem na odkaz na autorovy webové stránky Okno do světa. A byla jsem ztracena. Postupně jsem přečetla všechny uveřejněné texty. Byla jsem překvapena rozsahem žánrů a okouzlena autorovým stylem. Nacházela jsem příspěvky citlivé, dojemné, humorné, moudré, k zamyšlení. Na některé jsem reagovala v naší mailové korespondenci. K mé velké radosti totiž pochválil Jan Zelenka některé mé íčkové příspěvky. A zjistili jsme, že si máme o čem psát. Po nějaké době jsem díky němu poznala i žánry do té doby mně zcela neznámé. Zkusila jsem napsat několik haiku a dvě akrosticha.

Jan Zelenka bezesporu představuje pro portál i60 velké obohacení. Je to velmi příjemný, sympatický pán. Jsem ráda, že zde nachází stále nové příznivce. Přeji mu i nám, jeho čtenářům, aby nás ještě dlouho těšil svými texty - ať těmi již napsanými, nebo těmi, které díky jeho bohaté invenci teprve spatří světlo světa.

Foto: servírka v cukrárně, fotoaparátem autorky