Když vidím bazary plné aut, vzpomenu si, jak jsme kupovali našeho prvního Trabanta. Rodiče vlastnili Aerovku a na auto jsem byl zvyklý. V roce 1962 otec auto prodal a mně stačila motorka kývačka. Ale narodila se nám dcerka, a jak rostla, motorka už nestačila. Tak jsme začali šetřit na autíčko.
Koupit nové, to byl nedostižný sen a ojetiny byly drahé. Nový Trabant stál přes 27 000 Kčs a na ojetého bylo třeba 40 000 Kčs a i tak ho nešlo sehnat. Když se nám podařilo penízky našetřit, psal se rok 1969 a po okupaci sovětskou armádou se proslýchalo, že padnou peníze. Otec to zažil dvakrát a přesvědčil mě, že koupit auto by bylo rozumné.
V Rudém právu se objevil inzerát, že v Parku Julia Fučíka se bude konat obrovský autobazar, odkud každý odjede ve vlastním voze. Bylo rozhodnuto a na bazar jsme se vypravili. Kupovalo se za hotové a ušetřených čtyřicet tisíc matka zašila do kapsy otcova saka. Důvod byl jasný. Otec obchodník byl za první republiky v Praze okraden kapsářem.
Čekalo nás velké zklamání. Komik Štuchal vyvolával, že v Rusku išla Duňa na bazar, koupila tam samovar, ale od nás odjedete s báječným vozem. Aut k prodeji bylo hodně, ale za nesmyslné ceny, trabanti prý zmizeli ihned. Jediné auto, na které stačily peníze, byla oktávka za 34 000 Kč, ale ta byla tak akorát do sběrných surovin. Na karosérii bylo více rezu než barvy a pneumatiky byly sjeté až na plátno. Stáli jsme u ní a přišel k nám starší nešťastný pán a ptal se, jestli má auto koupit. Měl zamluveného trabanta, ale majitel si to rozmyslel a prý bez auta nemůže domů. Když se svěřil, že auto nikdy nevlastnil a je až z Gottvaldova, tak jsme mu po pravdě řekli, že by s tou šunkou nedojel ani domů.
Navštívili jsme bratrance, který když viděl, jak jsme zklamaní, zavezl nás do Karlína, kde v autoopravně zrovna začínali s prodejem ojetin. Sympatický vedoucí nám řekl, že dnes pro nás nic nemá, ale za týden by mohl být jeden trabant. Vzal si adresu, a že nám dá vědět. S tím jsme ovšem vůbec nepočítali a doma ukápla i slzička. Kupodivu asi za deset dní přišel telegram: „Trabant na skladě, cena čtyřicet tisíc.“ Ihned další den peníze opět putovaly k zašití do kapsy a hurá do Prahy.
Trabantík byl tři roky starý a poměrně zachovalý. Akorát nešel hned nastartovat a mechanik ani nevěděl, kde má karburátor. Vedoucí, když jsme se divili, že si vzpomněl, řekl, že nám to přece slíbil. Odmítl stovku díška s tím, že si máme koupit benzín a telegram že platí firma. Naopak nám nabídl, že nám technik vyveze auto z Prahy na Pankrác a že mu za to máme dát pětadvacet korun a ani o korunu více.
Zaplatit jsme šli do blízké banky a u okénka seděl starý úředník, který vypadal, jako by byl bratr herce pana Nedbala. Přesto, že jsme byli v bance sami, nevrhle zavčel: „Peníze!“ Otec mu ale vysvětlil, že musí počkat, protože má peníze zašité, aby ho Pražáci neokradli, a když tak chvátá, tak ať mu půjčí nůžky. Před opravnou už čekal technik v trabantíku a vyvezl nás z Prahy. Když odcházel na tramvaj, trabi zhasl a nechtěl se rozběhnout. Technik nám ale zamával z tramvaje, a tak jsme hned opravovali. Naštěstí po vyčištění svíček motor naskočil a po další tři roky nám autíčko věrně sloužilo. Potom jsme už sehnali nového trabanta za normální cenu a celých dvacet devět roků jsme byli věrni značce, z které si spousta lidí dělala legraci, ale mi na ni nedali dopustit.
Pošlete odkaz na tento článek
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %