Asi před 14 dny jsem se domluvila se svou kamarádkou Vlastou a Íčkařkou Maruškou, že bychom se mohly jet podívat do Vizovic, kde každoročně probíhá ve zdejší galerii Mariette výstava vánočních ozdob. Slyšela jsem o ní jen samé chvály, jezdí odsud vyznavači vánočních ozdob nadšení! 

A když člověk slyší samé ódy na tuto výstavu, tak jsme se o tom chtěly přesvědčit také na své vlastní oči. A protože Vlastě telefonovala před uskutečněním našeho výjezdu do Vizovic další naše bývalá spolupracovnice Alena, tak se rozhodla, že s námi pojede také. Domluvily jsme se na středu 11. prosince. Než jsme šly před tímto datem spát, natáhly jsme si své budíky, abychom nezaspaly.

Noc utekla jako divá, budík o sobě dává vědět a já vystartuji z postele rychle a možná i zběsile, jak jsem natěšená. Počasí večer slibovali meteorologové zcela ideální na náš výlet a nezklamalo. Sluníčko snad vědělo, že po něm moc toužíme, a byl to skutečně nádherně slunečný den. Ze Zlína do Vizovic jsme odjížděly v 8:45 a ve Vizovicích byly krátce po 9té hodině a hned jsme zamířily do galerie. Z té krásy, kterou jsme spatřily, div že jsme neosleply. Spousta krásně nastrojených vánočních stromečků, na nichž visely ozdoby, by stála tisíce. Nejlevněji nazdobený stromek měl na sobě ozdoby za 5 tisíc a nejdražší jich měl na sobě celkem za 17 tisíc. A jeden z těchto krasavců byl někým zamluvený. Vánoční ozdoby zde ležely všude - dokonce i na zemi okolo zdí. Já i Vlasta jsme jely s cílem, že něco dovezeme domů. Naše představa ale byla jiná, co se utracených peněz týče. Já počítala s útratou tak 1 tisíce korun. Realita však byla zcela odlišná a já tam nechala 1800 Kč, Vlasta 1200 Kč. Pro velký úspěch v příštím roce uděláme reparát :-). Byly tam i děti ze školky, ale když učitelky viděly, jak děcka až nebezpečně blízko těch různých ozdob se motají, tak tam každá skupinka byla jen krátce a prodavačka měla co dělat, aby děti uhlídala. Kdyby shodily nějaký stromek, tak rodiče by byly hned chudobnější o nějaký ten tisíc. Jinak to byla moc příjemná prodavačka, v knize návštěv jsme zanechaly i vzkaz s pochvalou jak výstavy, tak její ochoty při prodeji. Když už jsme měly nakoupené a utracené, tak jsme mohly pokračovat dál.

Naším dalším cílem byla kavárna s cukrárnou. Já s Vlastou jsme si objednaly Alžírskou kávu, Maruška s Alenou kávu Capuccino. A všichni jsme si k ní koupily karamelový zákusek! No a ten byl......Boule jsme měly až za ušima! Chvíli jsme v kavárně poseděly, pokecaly, a až jsme si trochu odpočinuly, tak jsme se šly projít po Vizovicích. I ve městě jsme v různých obchodech něco utratily. Ale něco Vám prásknu! Zatímco my v taškách měly s Vlastou křehké zboží, křehkou krásu, tak Maruška v taškách měla jen samé jídlo!!!! Maso, čaje, sušené švestky.........doufám, že jsem na nic nezapomněla! Po procházce městem jsme pak šly na oběd, kde jsme si daly všichni tradiční české jídlo" vepřo, knedlo, zelo". A na zapití Vlasta s Alenou pivo, a my dvě Íčkařky jsme se spokojily s kofolou. Opět posilněni a odpočinutí jsme po 13té hodině odjížděly do Zlína. Zde jsme se rozdělily. Vlasta s Alenou už chtěly domů, tak jsme je nechaly, ať jedou, já s Maruškou jsme ještě prošly Zlínskou tržnicí na město, kde byla také spousta stánků. Zde jsem jen koupila pro manžela jeho oblíbené borůvkové frgály a pomalu jsme šly pak na autobus domů. 

Jely jsme s Maruškou do Holešova a zde jsme se rozešly, nebot tady už jsme pokračovaly každá na jinou stranu. Myslím, že to byl hodně vydařený den. Dojely jsme, kam jsme chtěly, nakoupily, po čem jsme toužily, a s počasím jsme byly velmi spokojeny - to nám dnes přálo! A kdo budete chtít s námi příští rok, tak začněte šetřit! Spousta krásných ozdob tam bude opět, jen nepojedeme před Vánocemi, ale už na počátku října! V tuto dobu ta výstava totiž každoročně začíná!