Je ráno 24.12. a já brzo, než všichni vstali, jsem pověsila jeden maličký balíček pro dceru na zadní větev stromečku. Po nazdobení si jej už chlapci moc neprohlíželi, a tak jsem věděla, že to bude překvapení. Po snídani se najednou Alex zaměřil na stromeček a najednou utíkal za maminkou: „ Byl tu Ježíšek, visí present pro tebe.“ Zakázaly jsme mu na něj sáhnout, že to asi chystá až na večer. Nezbylo mi nic jiného, než v nestřežený okamžik dárek sundat a schovat. I toho si Alex všiml, že už tam není. Dcera mu řekla, že si ho asi Ježíšek vzal zpět, když už ho Alex našel. Nepomohlo důkladné prohledání stromečku, dáreček tam opravdu nebyl. Pověsila jsem ho tam v nestřeženém okamžiku ještě před večeří, ale hlídala jsem, aby Alexe nenapadlo opět prohlížet stromeček, což vyšlo.  

Večer 24.12. se Sammy nemohl dočkat Ježíška. Po večeři nařídil všem, že musí odejít z místnosti, jinak Ježíšek nepřijde. To proto, že stromeček byl ve stejné místnosti, jako jsme večeřeli. Ukecaly jsme ho, že nejdříve umyjeme nádobí, aby se Ježíšek nepolekal, a oba vnuci po souhlasu odešli do pokojíčku. Stihli jsme dát nenápadně dárky pod stromeček, a když jsem šla k nim, tak jsem zazvonila zvonečkem. Nejdříve se šli podívat do místa, odkud slyšeli zvonění a kde by mohli spatřit Ježíška, protože neví, jak vypadá. Nikoho nenašli, a tak šli pro dárky. Dokonce se našel i dárek pro dceru, který byl pověšený na stromečku. 

A když byl čas jít spát, tak tentokrát moc neprotestovali, protože je čekaly dárky od Santy. Ještě honem nachystali do skleničky mléko, na talířek speciální koláček pro Santu. Pro soby vodu do mističky a mrkev na talířek. Venku na chodníku ke dveřím rozsypali hvězdičky, které ve světle zářily, aby Santa našel cestu, a před dveře postavili cedulku se svým jménem, ať Santa ví, že na něj čekají.  

Menší Sammy se nemohl dočkat, a přesto, že byl v posteli, nemohl usnout. Já s dcerou čekala, až budou spát, abychom nachystaly dárky a udělaly stopy od Santy k punčochám, do kterých Santa vložil pár dárků. Alex se ještě vrátil s pokojíčku za Sammym a šeptá: „ Jak se vzbudíš a bude tu Santa, tak mne vzbuď.“ A odešel spát.

„Maminko, babičko spinkat nebo Santa nebude šťastný.“ Ozvalo se za chvíli. Tak nezbylo, než se zvednout a jít do postele. V krátké chvilce Sammy usnul, a tak jsme začaly vše chystat. Dárky do punčochy a pod stromeček a nakonec stopy od okna k punčochám a dalším oknem ven. Spát jsme šly před druhou hodinou ranní.

Bylo půl čtvrté ráno, když se ozval Alex: „Maminko, už tu byl Santa, vidím stopy a něco je i v punčoše. Mohu už vstát?“

„Ještě je brzo, počkej až se Sammy probudí.“ I tak už ale Alex nemohl usnout.

Když se probudil Sammy, začal běhat, volat Alexe a vzbudil maminku.

Přiběhl i k mé posteli: „Babičko, babičko, koukej“

„ Co se děje?“ Ptala jsem se rozespale v šest hodin.

„Koukej, Santa!“ a ukazuje ke stromku, v ruce drží svou punčochu.

„Kde je Santa?“  ptám se a Sammy ukazuje na stopy, které doslova svítí bíle na koberci. Nejprve rozbalili dárky z punčochy a potom se vrhli ke stromečku. Probírali se dárky a rozdávali je. Radost byla veliká, jako asi u všech dětí.

Oba vánoční dny se vydařily a z nás opadla nervozita, jak vše v novém a malém bytě zvládneme.

Všem přeji pěkné zbývající dny do konce roku 2019 a hodně štěstí v celém novém roce 2020