Domečky, kuchyňky a panenky

Za předchůdce pokojíčků pro panenky lze považovat honosné domečky, které si nechávaly vyrábět evropské šlechtické nebo nejbohatší měšťanské rodiny již v 17. století, především v Holandsku a Norimberku. Holandské domečky představovaly dokonalé zmenšeniny skutečných či fiktivních obydlí; často byly vysoké i více než dva metry. Jejich vybavení bylo propracováno do nejmenších detailů. V kuchyních se nacházelo veškeré nádobí a náčiní potřebné pro přípravu jídel. Obytné místnosti a salony byly ozdobeny obrazy a vybaveny luxusním nábytkem a cínovým nebo fajánsovým nádobím. O komfortu majitelů svědčily také komory, spižírny a komůrky sloužících.

Domečky si pořizovali bohatí lidé jako doklad svého společenského postavení; nesloužily k dětským hrám. Dívky se seznamovaly jejich prostřednictvím s vedením velké městské domácnosti. Mj. i proto se předávaly v rodinách z generace na generaci a dědily se v ženské linii. Během dalších let pronikly tyto hračky i do dalších společenských vrstev.

Později začaly vznikat domečky v Anglii a Francii a šířit se i do Ameriky. Na našem území nebyla v 17. – 18. století výroba podobného typu zaznamenána. Lze proto předpokládat, že ojedinělý výskyt domečků pro panenky představuje dovoz, zejména z Bavorska.

Vybavení kuchyňky odpovídalo činnostem, které se v nich odehrávaly ve světě dospělých a které bylo možné napodobovat. Na sporáčky bylo možné postavit plechové hrnce, na stoly prostřít porcelánové servisy, do komory vyskládat na dřevěné mísy a proutěné koše zásoby, na křesílka v salonu usadit návštěvu a nakonec uložit děti do postýlek v ložnici. Děti si tak přirozenou cestou osvojovaly dovednosti, které se od nich očekávaly v dospělosti.

K nejtypičtějším hračkám patří panenky, které se vyvinuly z jednoduchých stylizací lidských postav. Od 14. století se posílaly panenky také jako dárky do evropských panovnických domů. Panenky byly zhotovovány jak v luxusních, tak chudších verzích. Vždy však byly určeny k dívčím hrám, které si logicky vyžadovaly další výbavu. Panenku je třeba obléct, umýt, nakrmit a uložit ke spánku. Od improvizací se špalíčkem dřeva, látkovými odstřižky a kousky kartonu dospěl vývoj ke kuchyňkám a pokojíčkům, které byly miniaturizovanou verzí interiérů pro dospělé.

Zdroje: informační panely výstavy; https://www.muzeum-roztoky.cz