Čím dál více lidí ve věku nad šedesát let označuje názor, že odchod do důchodu rovná se nuda, za jeden z největších mýtů spojených se stárnutím.

Nemám čas. Musím se podívat do diáře. V tomto týdnu se mi to nehodí, mám toho hodně. To jsou věty, které jsou běžnou součástí slovníku lidí v penzi. A právě tyto věty jsou často zdrojem nepochopení mezi generacemi. „Moje dcera nechápe, proč mám tolik aktivit. Tvrdí, že se sama těší do penze, protože bude jen odpočívat. Také jsem si to tak myslela. Jenže právě v době, kdy jsem skončila s prací, se můj život stal pestřejší, bohatší. Nevím, zda to, co prožívám, je či není odpočinek, ale já žiju lépe, než kdy dříve,“ říká jednasedmdesátiletá Markéta, která celý život pracovala jako zdravotní sestra. Končila za pozici vrchní sestry se zodpovědností za velké oddělení v okresní nemocnici. „Byla jsem v posledních letech v práci vyřízená, unavená, vyhořelá. Tak jsem si začala dělat radost plánováním, co budu dělat v penzi. To mě drželo při životě. Naplánovala jsem si kurz malování, několik cest do evropských měst, ve kterých jsem nikdy nebyla. Vše jsem si pak po odchodu do penze splnila. Také se často scházím s kamarádkami z mládí, na které jsem neměla čas. Několikrát do týdne mám přesně daný program: kavárnu s přítelkyněmi, kroužek malování, divadlo, občas nějakou přednášku. Navíc jsme s manželem více začali chodit na procházky, pořídili jsme si pejska,“ vysvětluje.

Její dcera ji neobdivuje, spíše naopak. „Maminka je v penzi jako zběsilá, pořád něco vymýšlí, někam jezdí. Měla by odpočívat,“ říká.

Pozor, s řečmi o odpočinku a narážkami na přílišnou aktivitu u českých seniorů nyní nikdo neuspěje. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí dělal průzkum na téma Život ve stáří a mimo jiné zjišťoval názory lidí ve věku šedesát až devadesát let například na tvrzení v tomto znění: život v penzi je dost nudný a nezajímavý. Souhlasila necelá čtyři procenta dotázaných. Necelých osmnáct procent uvedlo, že spíše souhlasů. Pětačtyřicet procent lidí odpovědělo, že spíše nesouhlasí a třiatřicet procent, že rozhodně nesouhlasí.

„Lidé se na stárnutí začínají připravovat. Začínají přemýšlet nad tím, jak budou v penzi žít, jak si život zorganizovat tak, aby ten čas prožili kvalitně,“ říká Tereza Žílová, tajemnice Gerontologického institutu při společnosti Život 90. „Nyní si většina lidí pod pojmem odchod do penze představuje něco zcela jiného, než bylo běžné dříve. Mnozí mají spoustu plánů, aktivit, povinností. Je to čas, který chtějí prožít aktivně,“ dodává psychiatrička Tamara Tošnerová.

Lidé, kteří se vyjadřovali k tématům týkajícím se života v penzi, se nejčastěji podepisovali pod větu: Dobré rodinné vztahy jsou nevyhnutelnou podmínkou k příjemnému životu v penzi. Ta pro ně byla klíčová, souhlasila s ní většina dotazovaných.

Další výrok, ke kterému se čeští senioři měli vyjádřit, zněl: Starší lidé, kteří jsou v důchodu, si mohou bez problémů svůj čas zaplnit i bez zaměstnání. Souhlas s ním vyjádřilo přes osmdesát procent lidí.

Život v důchodu už pro mnoho lidí není jen jednou z životních etap, ale etapou významnou, o které mají poměrně jasnou představu. A to takovou, že ji chtějí prožít, ne přežít, jak bývalo někdy zvykem u jejich předků. „Když si vzpomenu na moje rodiče, mám pocit, že čas, kdy byli v penzi, nějak promarnili. Nikam nechodili, necestovali, vlastně pořád koukali na televizi a byli doma. Vím, že se dříve žilo jinak, ale je to pro mě vlastně varováním a pobídkou, že si musím svou poslední životní etapu zařídit jinak,“ říká pětašedesátiletá Kamila. Plánuje, že si pořídí psa, začne s ním chodit na cvičák a jezdit na výlety do přírody. „Mám přátele, kteří na cvičák chodí a našli si tam komunitu stejně smýšlejících lidí. Jsou skvělá parta, s pejsky vyrážejí do hor i k moři. Plánuju, že se k nim připojím. Také si konečně pořídím předplatné do divadla a uvažuju i o nějakém jakzykovém kurzu. Jen tak pro radost. Asi se začnu učit řecky, protože Řecko miluju a plánuju tam v penzi častěji jezdit. Manžel moře nemusí, tak se těší, jak bude na horách s pejskem, zatímco já se vyhřeju v moři,“ popisuje své plány na život v penzi. Poslední rok před odchodem do penze tráví tím, že zkoumá povahy psích plemen, chodí po psích výstavách, čte odborné knihy. Zkrátka, připravuje se na výběr toho nejsprávnějšího psího parťáka. Velmi často používá slovní spojení: Na penzi se těším.

Výrazně ubývá lidí, pro které je slovo důchod něco jako strašák. Ti, kteří si pobyt v penzi spojují s výrazy jako je nuda, pocit nepotřebnosti a osamělosti, začínají být v menšině proti těm, kteří říkají, že pobyt v důchodu je nečekaně příjemnou životní etapou.