Fotoreportáž: Prohlídka Pražského hradu

Cestování

Fotoreportáž: Prohlídka Pražského hradu

Datum: 23. 1. 2020

Diskuze: 22

CELÁ
GALERIE

Jednoho dne ještě před Vánocemi dostala Hana Polednová skvělý nápad, domluvit prohlídku Pražského hradu. A to nejen okem, ale také slovem, abychom se něco dověděli i o historii pro nás tak důležitého místa, kde se mnohdy píší dějiny našeho národa. Využila k tomu svoji kamarádku průvodkyni, která toho opravdu ví hodně. Navíc to byla moc milá a příjemná paní, takže atmosféra byla vynikající.

Prohlídka započala katedrálou svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je pro celou Prahu symbolem tohoto našeho hlavního města. Já osobně jsem se do katedrály těšila ze všeho nejvíce. Zde jsem se např. dověděla dosud mně neznámé informace, kdy byla stavba dokončena i přes to, že jsou na zdech katedrály místa, kde měly být další sochy a dosud nejsou. A dalším zážitkem bylo vidět na vlastní oči korunovační klenoty, byt je to jen replika. Trochu mě mrzí, že nejsou zpřístupněny hrobky v katedrále.

Z katedrály jsme se přesunuli všichni do Královského paláce, kde se nachází Vladislavský sál, v němž se volí naši prezidenti. I toto místo jsem viděla zcela poprvé v životě.Navštívili jsme zde také Zemské desky, kde je však zakázáno fotit, cedule s tímto zákazem tu byly na několika místech.

Třetím objektem této prohlídky byla Bazilika sv. Jiří, která je jednou z nejstarších českých kostelů. Zde se nachází také kaple sv.Jana Nepomuckého, která je velmi krásně vyzdobena a určitě stála také za zhlédnutí.

Poslední částí prohlídky byla Zlatá ulička, ve které je několik malých domečků, které byly postaveny u hradebních zdí a jsou opravdu malinké. Ulička vznikla v 16. století. V těchto domečcích jsou nyní různé krámky, galerie a expozice.

A po prohlídce, která byla moc příjemná, následoval odchod někam na jídlo, kde nás šlo asi tak polovina ze skupiny. A tady jsme se po jídle mezi sebou všichni rozloučili a odcházeli na vlaky, abychom dojeli v pořádku všichni domů.

A stejně cenné, jako byla prohlídka, bylo také setkání s ostatními známými i novými Íčkaři. Byla velmi přátelská atmosféra, Hanka snad dokonce psala všem svatým, aby nám zařídili krásné počasí bez deště, sněžení či náledí. Škoda, že brzy odjela Evička M. která kvůli zimě odjela domů a moc jsme si s ní nepovídali. Ale snad si to vynahradíme na jiném dalším setkání! Jen ještě dodám, že kamarádka Alena a její přítel, které jsem na toto setkání vzala, byli velmi spokojení. Tak uvidím, zda se k nám také přidá na Íčko.

| Můj příběh

Autor: Anna Potůčková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

22 komentářů

Martina Růžičková 10.3.2020 20:27

Zjevně to byla zdařilá akce :-). Fotky se mi moc líbí.

Dagmar Bartušková 26.1.2020 18:42

Ančí, povedlo se. Krásná reportáž i fotky.

Hana Polednová 25.1.2020 22:10

Aničko, krásně jsi vystihla své pocity a hezké fotky k tomu. Ráda jsem se vrátila k příjemnému setkání. A všem děkuji za pochvalu, mám velikou radost, že se vám líbilo.