Lubomír (64): Kvůli mladé milence jsem přišel o rozum, pak o rodinu, dům i byt
Byla to největší blbost v mém životě. Tak shrnuje svou životní peripetii čtyřiašedesátiletý Lubomír, který odešel od manželky k milence, ale ta jej za rok poslala k šípku. Teď žije sám v pronajaté garsonce.
Panu Lubomírovi přezdívali Funes. Vypadal, ale hlavně mluvil jako francouzský herec Louis de Funes. Malý postavou, téměř bez vlasů, ale ta výřečnost. Klábosil se sousedy, s lidmi na ulici, s prodavačkami v obchodě. A nejvíc na procházkách se svým milovaným zlatým retrívrem, kterého venčil po ulicích Zbraslavi dvakrát, někdy i třikrát denně.
Právě psi se stali jeho osudem. Na jedné z procházek se seznámil s Ilonou, o pětatřicet let mladší paničkou bílého kudrnatého bišonka. Dali se do řeči na psí téma a domluvili se, že zítra půjdou venčit společně. Procházek ve dvou přibývalo, až se z venčení vyklubala láska. Tady ale pohádka končí.
„Zamiloval jsem se a nemohl jsem s tím nic udělat. Měl jsem skvělou ženu, žili jsme v rodinném domku s dcerou a její rodinou, dařilo se mi v práci. Jenže Ilona mě okouzlila a já jsem se rozhodl jít za láskou hlava nehlava,“ vzpomíná Lubomír. Rozvedl se, prodal prosperující firmu, koupil velký byt, do kterého se přestěhoval s Ilonou a jejím bišonkem. Zlatého retrívra s bolavým srdcem zanechal ženě. Pes byl asi největším problémem při rozvodu.
Brzy po přestěhování Ilona otěhotněla. Lubomír se mohl zbláznit. Dělal, co jí na očích viděl, nakupoval výbavičku, uklízel, vařil, aby Ilonka mohla být v klidu a v pohodě. Po narození Matyáše se ale začalo něco zadrhávat.
Ilona začala chodilt na procházky s kočárkem se svou kamarádkou, která se stala maminkou o měsíc dříve než ona. Měli si o čem povídat, miminkovská témata jsou přeci nekonečná, podobně jako ta psí. Lubomír chodil na procházky jinou cestou s „vyženěným“ bišonkem.
„Myslím, že to byla právě Ilonina kámoška, která začala do našeho vztahu píchat. Pokaždé, když Ilona přišla z procházky, něco jí na mně vadilo. Najednou jsem byl pro ni málo akční, brzy neschopný, a pak nefunkční dědek. Ano, takto mě nakonec titulovala. Tušil jsem, že náš vztah se zbortil,“ lituje Lubomír.
Nakonec to vzalo rychlý spád. Ilona požádala Lubomíra, aby se odstěhoval. Chce prý vychovávat syna bez něj a časem si najít mladšího muže, který si s ním bude moci hrát fotbal, nejrůznější klukovské hry, na které on stačit nebude…
„Myslím, že už tehdy měla někoho konkrétního v merku. Ale já už jsem dál nepátral. Byt jsem jí nechal, od začátku byl napsaný na ni, ale já jsem ani neměl chuť se hádat, řešit majetkové vyrovnání. Byl jsem z toho tak zdrcený, že jsem si doslova sbalil kufr a vypadl,“ říká Lubomír.
K bývalé manželce se ale už nevrátil. Nechtěla jej ani vidět, stejně jako jeho dcera s rodinou. Zůstal naprosto sám v pronajaté garsonce. Z důchodu teď ještě platí alimenty. Přivydělávat si chodí jako ochranka do obchodního centra.
„Udělal jsem největší blbost svého života. Funes a jeho funus. Bláznivě jsem se zamiloval, láska mi zatemnila mozek. Varuji dědky jako jsem já – pokud se vám někdy něco podobného stane, přemýšlejte hlavou, vzpomeňte si na to, co všechno hezkého jste se svou ženou zažili, a utíkejte od té, která vám bude chtít zamotat hlavu. Jinak skončíte stejně jako já,“ varuje Lubomír.
Pošlete odkaz na tento článek
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
…a žízeň uhasíš, po dlouhé, dlouhé době. Jako když z podzemí…
Všeobecně je "metoda šrapnel" inspektora Trachty známa jako…
Prožila jsem pěkné, dlouhé manželství. Děti nám nebyly dopřány,…
Slyšela jsem bezva vtip. „Skvělého chlapa najdeš na každém rohu,“…
Přiznávám, nikdy jsem neviděla zlaté prasátko. Ale vinu beru na…
Jako malá jsem toužila žít v pohádkovém světě, kde by mi na…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %