Tak jsem se probudila z velice krásného snu. Byla jsem v něm mladá a vznášela jsem se při  tanci na plese. Měla jsem krásné, dlouhé šaty a i můj protějšek  byl fešák a hlavně uměl tancovat. Vznášeli jsme se na parketu jako dvě vážky v krásném prostředí sálu na Žofíně  v Praze . Je to prostředí opravdu nádherné a důstojné. Byl to tak hezký sen, že jsem se vůbec nechtěla  probudit. Když se to ale stalo, tak jsem zjistila, že ve mně mladý duch nějak zůstal. Chtěla jsem i probuzená pokračovat v tanci, běhat bosa po  oroseném trávníku, nebo se milovat na rozkvetlé louce.

Musela jsem ale jít do koupelny a tam v zrcadle na mě čekal můj starý duch. Vystrnadil mladého a  začal bručet a nadávat. Ukázal mi moje staré tělo, poukazoval na nedostatky jak vzhledu, tak kondice. Začala jsem se ale bránit a nechtěla starého ducha poslouchat.

Kousek mladého ducha ale ve mně ještě zůstal, protože jsem začala přemýšlet o tom, že bych šla na místní ples.Svého přítele jsem přesvědčila a on se přesvědčit  nechal, protože je velmi hodný.

Když přišel kýžený den, tak jsem se velmi připravila. Přivolala jsem mladého ducha a on mi radil, co si mám vzít na sebe, jak se nalíčit, učesat atd. No prostě jsem se vyšperkovala velice. Vzala jsem si dlouhé, společenské šaty, na krk navěsila bižuterii a takto  vyzbrojená jsem vstoupila do tanečního sálu.

Všichni se na mne sice podívali, ale vůbec nevím, jestli s obdivem .Byla jsem totiž prazvláštní zjev. Jenom asi šest žen a několik mužů mělo na sobě společenský oděv. Někteří nekoukali na to, že je to slavnostní večer, a oblékli se jako doma k televizi. Mladí lidé měli na sobě džíny, děvčata minišaty, v kterých se nedalo tancovat bez toho, abychom nezjistili,  jaké mají spodní kalhotky.

Já jsem se ale cítila docela dobře a vyrazila  s partnerem na parket. Chystali jsme se vznášet  v tanci, když do mne nehorázně vrazil loktem tanečník, který právě vedle mne prodělával epileptický záchvat. Vrtěl se, vyskakoval, mával rukama a jeho společnice, asi ze solidarity prováděla totéž. Když mému tanečníkovi podrazili nohy, museli jsme toho nechat a vrátit se na místo.

Mladý duch se tak vyděsil, že někam  utekl  a nechal starého, aby se ke  mně vrátil zpátky Ten mi začal hučet do  ucha, že se musím šetřit, aby mě snad při tom skotačení neranila mrtvice. Bohužel mi připomněl mé staré, opotřebované tělo a poslal mě domů odpočívat.

A tak se jdu po tom namáhavém zážitku vyspat a strašně se těším, že alespoň ve spánku mě můj mladý duch opět navštíví.