Před mnoha lety jsem byla poslána s kolegyní za odměnu na přednášku na téma „O tělesné konstituci a charakteru s ní souvisejícím“ – čili o konstituční typologii. Proč ne, říkala jsem si, třeba se dozvím něco nového, zajímavého, a docela jsem se těšila. Dozvěděla jsem se, ale nepotěšila.
Přišla přednášející. Byla to starší, malá, boubelatá žena – čili jasný tzv. pyknický typ, ověšená od uší dolů zlatem, snad na každém prstě prsten. No dobrá, ať si na sebe navěší každý, co chce, ale nějak mi to na psycholožku, co má přednášet o lidských povahách, nesedlo.
Přednáška začala tím, že vychválila osoby pyknického typu a na sobě nám předvedla výčet všech svých kladných a obdivuhodných vlastností – podívejte se na mé hezké malé ruce, jak jsme my, pyknici, veselí a umíme se bavit, jak nás má každý rád atd. atd. Nemám ráda samochválu, tak jsem to přetrpěla. Holt to musí na někom předvést, ale bylo nás tam dost, mohla si ke svému chvalozpěvu vybrat některou z nás.
Jenže pak si vybrala na předvádění mne. Byla jsem málem o půl metru vyšší než ona a na rozdíl od ní ještě mladá, tehdy matka dvou malých dětí. A to ji, myslím, značně popudilo. S ohrnutým rtem mne prohlásila za atletický typ. Pronesla to jako něco obzvlášť odpudivého. No dobrá, konstituci mám po tátovi, byl sportovec, já jen rekreačně, mně spíš museli odtrhávat ručky od knihy. Musela jsem vstát, aby mne účastnice (byly tam samé ženské) dobře viděly. Dále ovšem následovalo, jak všechny atletické typy jsou v podstatě mdlého rozumu a pyknikům nesahají ani po kolena. Zkrátka na mně v podstatě demonstrovala blbost. To už mě zarazilo a přemýšlela jsem, jestli nejsem náhodou příliš vztahovačná. Ale pak jsem si to sama pro sebe zhodnotila, že ta paní není profesionálka ani náhodou, kdo ví, kde ji sebrali. Teď už jen zbývalo, aby mi ta samozvaná psycholožka poručila, ať se vysvléknu a ona mi podle počtu mých svalů vypočítá rozsah mé blbosti.
Dál přednášela, jak atletické typy jsou klidné, vyrovnané a flegmatické. Pochopila jsem, že se v žádném případě tady nejedná o mě. Klidná nejsem ani náhodou a flegmatická už vůbec ne. Pak mne dorazila prohlášením, že atletické typy nejsou schopny dobře vyplnit test, který nám zadá.
Jak mne poháněl můj „klidný a flegmatický vztek“, byla jsem první, kdo to měl hotové. Bylo vidět, že jí to vyrazilo dech, chvíli bojovala, ale pak to uzavřela prohlášením, že tyhle lidi mého typu mají obvykle všechno nacvičené a inteligence v tom v podstatě nehraje žádnou roli. Takže mě pasovala na jakousi opici bez mozku!
Když si na to teď po letech vzpomenu, ještě pořád mi vždycky vyletí adrenalin. Vztek mám ale na sebe, že jsem tenkrát mlčela a nechala si to líbit. Byla jsem mladá a vychovaná tak, že starším se neodmlouvá, že starší jsou autority. Dneska by to bylo jinak. Mými bojovými prostředky jsou ironie a sarkasmus. Asi by to nedopadlo dobře pro ni, ale ani pro mne.
Jinak zdravím všechny milé, chytré, veselé a příjemné pykniky, co si nehojí svá bebí na atletech! :-)
Pošlete odkaz na tento článek
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %