Alchymistický spis starý několik století možná ukrývá nejedno tajemství přírody – jenže nikomu se jej zatím nepodařilo rozluštit. Mnohostránkové dílo vybavené barevnými ilustracemi vzdoruje moderním dešifrovacím postupům a rozněcuje fantazii vědců i milovníků záhad.
Na první pohled vypadá Voynichův rukopis jako výsledek nějaké dětské hry na indiány: zažloutlý pergamen pokrytý jakýmisi značkami a kresbami neexistujících rostlin. Přesto většina odborníků nepochybuje o tom, že to není žádný žert – jde o dílo pocházející z neznámé doby, od neznámého autora, v neznámém jazyce a určené neznámému čtenáři... Není snad ani třeba zdůrazňovat, že i obsah spisu je naprostou hádankou.
Poklad z jezuitské knihovny
Začíná to jako klasický dobrodružný román o pokladech. Sběratel a odborník na staré spisy Vilfrid Voynich roku 1912 cestoval po Itálii a ve Frascati navštívil tamní jezuitskou kolej. Dobře věděl, že na půdě tohoto řádu mohou být tučné úlovky – a nemýlil se: ctihodní otcové mu ukázali podivnou knihu napsanou neznámými šiframi a bohatě zdobenou. Voynich dílo koupil, což jaksi mimochodem proslavilo jeho jméno mezi všemi milovníky záhad a tajemna.
Rukopis nebyl v jezuitské knihovně osamocený. Doprovázel jej dokument, který z něj činil dílo ještě zajímavější. Šlo o dopis příslušníka řádu a svého času rektora pražské univerzity Johanna Marciho sepsaný 19. srpna roku 1666 a adresovaný jinému členu Tovaryšstva Athanasiu Kircherovi. Volba adresáta nebyla náhodná – Kircher byl znám jako úspěšný tvůrce i luštitel tajných šifer, což byla odbornost velmi vážená. Marci v dopise tvrdí, že záhadný spis pochází z majetku císaře Rudolfa II., proslulého příznivce alchymie a jiných tajných věd. Tomu jej roku 1585 prodal anglický alchymista John Dee, který tehdy na císařském dvoře působil. Přitom právě Dee byl společníkem známého magistra Edwarda Kellyho, který Rudolfovi sliboval, že dokáže vyrobit zlato. Dokonce tak blízkým, že si občas vyměňovali manželky. Od svého kumpána se lišil hlavně tím, že dokázal z Prahy včas zmizet, zatímco Kelly tu skončil ve vězení. Nedá se proto vyloučit, že Voynichův rukopis opravdu přivezla do Prahy tato dvojice svérázných Angličanů.
Obrazy z jiných světů
Rukopis má okolo dvou set stran textu psaného podivným písmem. Obsahuje 170 000 znaků sestavených do 25 000 skupin, patrně slov. Opakuje se zde 20 až 30 znaků, což odpovídá počtu písmen v evropských abecedách, jenže některé znaky se vyskytují třeba jen jednou nebo dvakrát. Neobvyklé je také to, že tu prakticky nejsou "slova" o více než deseti znacích a jen vzácně mají jeden nebo dva znaky.
Dílo ilustrují kresby probouzející obrazotvornost: nejčastěji tu jsou k vidění rostliny, ale takové, jaké na naší Zemi nerostou a nikdy nerostly. Kromě toho nechybí ani jakési letecké pohledy na neznámé krajiny a opevněná města, ornamenty ze všeho nejvíc připomínající preparáty tkání připravené pro mikroskop, záhadné trubicovité přístroje, mapy neexistujících souhvězdí, podivné systémy potrubí.
Je tu i několik kreseb znázorňujících skupiny nahých plnoštíhlých žen v nádržích se zelenou vodou přiváděnou podivným zařízením, zatímco na dalším obrázku žena stojí ve válci s modrou kapalinou a ruce má připojené do nějakých trubek. Někteří badatelé soudí, že tyto ilustrace znázorňují legendy o pramenu věčného mládí – jenže ten měl vyvěrat uprostřed rajské přírody bájného ostrova Bimini a nikoliv v něčem, co ze všeho nejvíc připomíná moderní kotelnu...
K největším mystériím Voynichova rukopisu patří obrazec nápadně připomínající naši Galaxii pozorovanou ze vzdáleného vesmíru. Podobnost je skutečně zarážející. Jiná kresba připomíná mlhovinu v Andromedě, ovšem nakreslenou z jiného úhlu, než jak ji vidíme ze Země.
Okno do mysli neznámé bytosti
Marci v průvodním dopise vyslovuje také domněnku, že skutečným autorem díla byl Roger Bacon (1214-1294). Kdyby měl pravdu, šlo by o ještě větší záhadu, protože tento františkánský mnich uprostřed nejhlubšího středověku ve svých spisech mimo jiné předpověděl auta, letadla a ponorky a tvrdil, že kdysi existovaly civilizace, které je běžně používaly.
Voynych tedy zadal rozluštění textu nejslavnějším odborníkům na tajné šifry. Jenže ti neuspěli, a stejně dopadli i desítky dalších. Od té doby se vynořuje a zase mizí velké množství hypotéz, aniž by se ovšem podařilo některou z nich dokázat. Odborníci se shodují jen v tom, že text není psán ani v latině (univerzálním jazyce středověkých učenců), ani v Baconově rodné angličtině. S největší pravděpodobností jde o uměle vytvořený jazyk. Což opět připomíná Johna Dee a Edwarda Kellyho, kteří o sobě tvrdili, že ovládají jazyk andělů a démonů.
Na počátku loňského roku se podařilo pomocí radiokarbonové metody alespoň dokázat, že rukopis pochází z počátku 15. století. Autorem tedy nemohl být Bacon, nedá se ale vyloučit, že šlo o opis nějakého jeho díla nebo starší knihy, z níž františkánský učenec čerpal své podivuhodné vědomosti.
Samozřejmě existují i skeptikové tvrdící, že šlo o velkolepý podvod spáchaný na císaři – možná právě Edwardem Kellym. „Jestli je Voynichův rukopis jen bouda na důvěřivce, pak je Kelly jedním z předních kandidátů na autorství,“ tvrdil například přední britský odborník na středověkou literaturu Philip Neal.
Podvodu ale příliš neodpovídá složitá a zřejmě sofistikovaná struktura textu. A tak odborníkům zatím nezbývá nic jiného než stát před tímto dílem v bezmocném úžasu.
„Voynichův rukopis je fascinující okno do mysli nějaké neznámé, ale mimořádně zajímavé bytosti,“ říká Greg Hodgins z University of Arizona. „Je to obrovské tajemství, které zatím nikdo nerozluštil a možná ani nerozluští. Ale kdo nemá rád tajemství?“
Má je rád asi každý, ale Rudolf II. víc než kdo jiný. Věděl o rukopisu ve svých sbírkách něco, co my dnes nevíme?
Pošlete odkaz na tento článek
Bojovaly zde polní vojska radikálních husitů, vedeni Prokopem…
V samotném srdci Vysočiny leží město Žďár nad Sázavou,…
V těchto dnech si připomínáme smutné výročí vypálení Lidic, ale…
Hledáte tajemná místa nebo tip na výlet s trochu odrostlejšími…
Zvu vás do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze na krásnou…
Po předcích udržujeme tradice a pro uchování jejich způsobu života…
Novou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z…
Dávám vám hádat, o který zámek ve střední Evropě jde. Je barokní,…
Dne 26. srpna tomu bylo přesně 746 let, co na zmíněném poli Rudolf…
Českou republiku zasáhly největší povodně v letech 1997 a 2002.…
K jeho osobě mě přivedlo učení komunistů, že jako jediní působili…
Nejen v souvislosti s blížícím se výročím událostí 17. listopadu…
Na místě bývalé zahrádkářské kolonie, doslova pár kroků od mého…
V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž…
Lamberk, místní část obce Obříství, označoval místo, kde se v…
Narodila se v roce 1754 jako Elisabeth Charlotte Constanze von…
Zámek Teplice. Počátek jeho vzniku spadá do druhé poloviny 12…
Dne 4. února jsme si připomněli 205 let od narození spisovatelky…
Obec Radovesice se rozkládala v krásném údolí obklopeném…
Kdysi mi jedna známá poslala ze Španělska fotku s dotazem. …
Nazout si papuče a klouzat po sálech, míjet krby, servisy, trofeje…
Limské "tapadas". Zakryté. V Peru jasná věc a neoficiální symbol…
Alena Mornštajnová 1963, Karin Lednická 1969, Scarlet Wilková 1969…
Zábavní centrum Máj otevřelo před měsícem muzeum Back in…
Tatínek se narodil v roce 1900. Dobře se mu počítají narozky,…
Určitě pro ni nebylo lehké žít s takovým cejchem. A možná proto…
Zvu vás na stejnojmennou výstavu do Středočeského muzea v …
Co to může být za tátu, který dá synovi jméno Strachkvas? Snad ho …
Sběratelé i investoři mají jedinečnou příležitost získat dukát z…
Naše máma vždycky říkala, že i když je sebekrásnější počasí, před…
O Velikonocích skončila v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě v…
Letošek můžeme nazvat rokem Magdaleny Dobromily Rettigové, protože…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
Zmrzlí! Kdo by se jich nebál. Především jsou postrachem zahrádkářů…
„Ty kluku jeden, kde ses tady vzal v…
Ano, vrátilla jsem se nakrátko zpět v čase do 19.století v obci…
O letošním báječném setkání příznivců portálu i60 v Lednici…
Stává se mým zvykem strávit jeden týden v červnu v lázních…
Malý drobek velikostí, ale dnes již dosti rozšířený takřka ve…
Od 24. dubna 2023 brázdí železniční koleje České republiky vlak…
...čtyřicet dní kape. Kdo by neznal. Pročež vždy 8. června čekáme,…
„Já Vás miluji a chci býti Vaší lásky hodna,“ vyznala se Karlu…
Byla jsem od mládí velká luštitelka křížovek. Ve většině z …
Je vůbec něco angličtějšího než pití čaje? Ale originál to není!…
Horké páteční odpoledne zrovna nelákalo na procházku příměstskými…
Od dětství mne lákalo vše tajemné, záhadné, neuvěřitelné. Zkrátka…
Už máme léto a slunovrat už taky byl. A propánajána, i svatého…
Pojďte se se mnou projít Královskou zahradou. Zastavíme se na…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %