Děti se musí hodně chválit, míní rodiče. Podle prarodičů se to s chválou přehání
Ty ji vůbec nechválíš. Tuto větu vyslechla babička osmileté školačky. Rodiče holčičku zahrnují výrazy: Jsi úžasná, nejlepší ze všech, všechno dokážeš. Babička se tomuto trendu ve výchově dětí odmítá přizpůsobit. Myslí si, že přemíra chválení dětem spíše škodí. Je to nyní velmi častá situace v mnoha rodinách.
Dokážeš v životě vše, pro co se rozhodneš.
Jsi nejlepší, fakt borec.
Ty jsi princezna, nejkrásnější holčička ze všech.
No, z tebe bude druhej Jágr, to je jasný.
Tyto věty slyší dnešní děti ze všech stran. Pochvaly a ujišťování, že jsou nejlepší či výjimečné, je provázejí ve většině rodin už od narození. Zatímco rodiče chválí, prarodiče se velmi často diví. Současní senioři totiž ještě pamatují doby, kdy takové chválení dětí vůbec nebylo běžné. Vyrostli v době, kdy děti nebyly považovány za božstvo, jemuž je nutno se podřizovat. Mnozí si v dětství vyslechli více kritiky než pochval. A teď se nemohou shodnout? Co je lepší? Kdo měl lepší podmínky pro to, aby v životě uspěl? Kdo bude odolnější? Člověk, který v dětství či mládí poznal určitý nedostatek, nepřízeň osudu, který si musel mnohé vybojovat? Nebo člověk, kterému rodina od malinka zametá cestičku a říká, že je výjimečný? Co když časem zjistí, že výjimečný není? Co si počne? Zvládne se orientovat v běžném životě, ve kterém už tolik pochval slyšet nebude?
„Když jsem doma řekl, že bych chtěl studovat, táta mě seřval, že mě nebude živit,“ vypráví pětaosmdesátiletý Václav z Ostravy. „Dokonce se pan učitel vypravil mé rodiče přesvědčovat, že bych měl jít do školy, že mi učení výjimečně šlo. Táta mě nechtěl dát ani do učení. Trval na tom, že musím jít dělat na dráhu jako on. My byli snad nejchudší rodina, co jsem znal. Udřená máma, která uklízela, šest dětí a naprosto nevzdělaný, životem unavený otec, který pracoval na dráze a to málo, co vydělal, propil. Neustále mi říkal, že nemám mířit vysoko, že pro lidi jako my je nejdůležitější udržet si práci, že škola je k ničemu,“ vzpomíná. Václav šel dělat dělníka, po dvou letech nastoupil do učení. Poté si po večerech udělal maturitu. „Táta mě stále ponižoval větami typu: No jo, pán chce být něco lepšího. Máma neříkala nic, té bylo vše jedno. Vlastně jsem od nich nikdy neslyšel pochvalu, něco motivačního,“ říká. Václav nakonec vystudoval i vysokou školu a stal se z něho uznávaný inženýr ve strojírenství. Je autorem několika patentů, pracoval v zahraničí, ovládá perfektně angličtinu i němčinu. A tvrdí: „Čím má člověk těžší start do života, tím více je motivován, aby v něm něco dokázal.“ Těžce nese, když nyní vidí, jak jeho potomci vychovávají vnoučata, ba i pravnoučata. „Máme teď v rodině pětiletého chlapce, kterému všichni pořád říkají, že z něj bude světově uznávaný fotbalista, který bude vydělávat miliony. Kluk prostě kope do balonu jako tisíce jiných kluků, ale furt slyší, že je výjimečný. Leze mi to na nervy, ale když něco řeknu, rodina mě okřikuje, že tomu nerozumím, že takto se nyní děti musejí motivovat, aby uspěly v životě. Mě motivovalo právě to, že jsem se chtěl vymanit z chudoby a ukázat Mám na víc všem, kteří mi nevěřili,“ uzavírá Václav s tím, že zná několik úspěšných mužů, kteří měli podobný životní příběh jako on sám.
Nizozemský psycholog Eddie Brummelman provedl výzkum s cílem zjistit, jak přehnané chválení na děti působí. Například, jestli děti vnímají, když se jim místo ‚jsi dobrý‘ řekne ‚jsi neuvěřitelně dobrý, nejlepší ze všech.‘ Uvedl: „Dospělí se domnívají, že časté a přehnané chválení pomůže dětem vyrovnat se úspěšnějším jedincům, jenže se ukazuje, že právě to není pravda. Přehnaně chválené děti mnohdy mají pocit, že musí neustále podávat nadprůměrné výkony a třeba se jich necítí být schopny.“ Dělal z dětí zkušební skupiny a ukazovalo se, že ty, které byly hodně chválené, se záměrně snažily dostat z pozic takzvaných hvězd do pozadí, nevynikat, nedraly se kupředu. Takže jeho závěr je: Rozhodně to s chválením nepřehánět.
Tématu se věnovali také vědci z Kolumbijské univerzity a ti došli k závěr, že děti, které jsou hodně chváleny, často časem neumějí řešit problémové situace. Mnohdy si prý volí jednodušší cesty, menší cíle, protože mají obavy, že nesplní očekávaní.
Přístup rodičů k dětem, co se týká chválení a odměn, je nyní velmi odlišný od toho, na jaký byli zvyklí lidé, kteří jsou teď v seniorském věku. Mnozí říkají, že za jejich mládí se chválilo minimálně. „Já jsem častěji slyšela, že něco nesmím nebo musím, ale nevybavuju si, že by mě doma někdo pořád chválil. Když jsem přinesla jedničku, máma mi řekla, že je to dobré. Když jsem se později flákala a nosila trojky a čtyřky, táta se vrátil z třídních schůzek, seřval mě a nesměla jsem dva týdny chodit ven, než jsem si známky zlepšila. Nemám pocit, že by mě naši neměli rádi nebo mě nějak špatně vychovali. Jen se tehdy ze všeho nedělaly takové cavyky jako nyní. Bavilo mě kreslit, tak jsem si doma kreslila. To bylo vše. Dnes baví kreslení moji třináctiletou vnučku. Chodí do všemožných kurzů, otec s ní jezdí na výlety po evropských galeriích, neustále s ní diskutuje o umění a tvrdí, že bude významnou umělkyní. Pořád jí rodiče říkají, že je mimořádně nadaná, úžasná, nejlepší. No, kreslí hezky, ale myslím, že pokud by se ukázalo, že výjimečná není, těžko se s tím vyrovná. Už teď nosí nosík dost nahoru,“ vypráví pětasedmdesátiletá Irena z Prahy.
Přístup k výchově dětí je jedním z nejčastějších zdrojů neshod a nepochopení mezi generacemi. A otázka, jak a nakolik děti chválit, je přímo ukázkovým příkladem toho, jak hodně se způsob výchovy dětí změnil. Takže není divu, že mnozí současní dědečkové a babičky jsou poněkud zděšeni tím, že jejich vnoučátka vyrůstají v přesvědčení, že jsou ty nejvýjimečnější a nejnadanější děti na světě. Údiv prarodičů je oprávněný, protože právě lidé vyššího věku dobře vědí, že v životě zpravidla nastanou situace, ve kterých lépe obstojí člověk zvyklý na určitou míru nepohodlí, nedostatku a stresu, než princezny a princové, kteří vyrostli v hedvábných peřinkách.
Pošlete odkaz na tento článek
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Těšíte se, až přijedou vnoučata. Jenže najednou se chovají jinak…
Milá Irenko, od chvíle, kde jsme s našimi vnoučaty vyčistili…
JJ, nz, mmnt, pls… Zkratky ovládly řeč dětí a dospívajících.…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Zamilovali se ve vyšším věku. Našli parťáka, se kterým chtějí…
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Všechno co řekneme či uděláme, je špatné. Jídlo u nás není zdravé,…
Malý chlapec, dnešní terminologii diagnostikován jako hyperaktivní…
Kterou babičku máš raději? S kterým dědou je větší zábava? Kdo ti…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě…
Na skoro poslední dny roku 2025 přijela dcera s vnučkou ze…
Starší lidé o mladých nyní často říkají, že jsou přecitlivělí, že…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku,…
Už jste někdy slyšeli o Zoubkové víle? Neslyšeli? Je to tak, když…
Čtvrtina českých dětí má nyní více kil než je zdrávo. Rodiče tento…
Kdo si hraje, ten nezlobí. To se sice říkává o dětech, ale v…
Hlídáte každý rok o prázdninách vnoučata a nechce se vám s …
Umělá inteligence už dávno není žádná věda z budoucnosti, dnes ji…
Za život jsem toho už, jako snad každá z nás, uvařila a upekla…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou,…
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat.…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
Robotka Máňa způsobně seděla v kuchyni na pohodlné židli u stolu.…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé,…
V neděli jsem měla narozeniny, jak řekla moje sestra Eva, poslední…
Starý muž potkal známou, dlouhé roky neviděnou. Zapovídali se. Pak…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Žárlivost se na začátku vztahu může jevit jako projev lásky, zájmu…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Kdo dobře vychází s bývalým partnerem či partnerkou, může to mít…
Tatínek se narodil v roce 1900. Dobře se mu počítají narozky,…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Standa byl pohledný mladík. Vyučil se dobrému řemeslu,…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka těžce onemocněla. Mrtvice v souběhu s dřívějšími…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Když vysloví svůj názor, často slyší: dnes je jiná doba, tomu ty…
Syn koupil dětem psa, dcera morčata, další dcera má dvě kočky.…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Po smrti manžela nabídla paní Irena dceři, aby se s manželem a…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Prožívám nejhorší období svého života. Ztratila jsem sestru. Ještě…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Co bych vzkázala příštím generacím? Bylo by krásné, kdyby jedna…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Tuhle necitlivou otázku a související rozhovor jsem vyslechl…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
Děti moje, holčičky, slečny, ba zrající ženy už, daly jste mi a…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %