Dej sem ten šnuptychl
Foto: autorka

Občas se z mého podvědomí, či kde to mám uložené, vynoří slova, která už dávno nepoužívám a kolikrát ani nevím, kde jsem k nim přišla, co přesně znamenají a z čeho vznikla. Obvykle v napjatých situacích. Jako když mám například na starosti vnoučky. Všichni řvou a hrají na schovku po bytě.

Většinou jeden z nich má určitě u nosu nudli, kterou si v zápalu hry nechce nechat utřít (obvykle ten nejmenší samozřejmě, ale někdy i ti větší). A tak když několikrát zvýšeným hlasem žádám, aby si vyndal/a kapesník a provedl/a požadovaný úkon a stále se nic neděje, jen kolem mne poněkolikáté probíhá smečka rozjívenců, rupnou mi nervy a zařvu : HERGOT, SAKRA, VYNDEJ SI UŽ KONEČNĚ TEN ŠNUPTYCHL A UTŘI SI TU NUDLI ! Šnuptychl zásadně platí pro hadrový kapesník, na ten papírový mi to nějak „neštymuje“.

Šnuptychl mám určitě z našich milých severních Čech. Pak ještě taky erteple, ale to se, myslím, používalo i obecně v Čechách a pochází to prý z německého „erdepfl“. Erteple zásadně vařila místo brambor moje babička ze středních Čech.

Ale co jsem se dozvěděla teprve nedávno (člověk se učí zkrátka celý život, ať chce nebo ne), že šnuptychl a erteple  pocházejí prý z egerlandštiny.

„Egerlandština je dnes v Česku téměř neznámý pojem, o kterém ví jen pár odborníků. Kdysi v egerlandštině vycházely i knihy. Existenci jistého dialektu němčiny v kraji kolem Ohře zmiňoval prý už kolem roku 1300 Hugo von Trimberg, německý učitel zabývající se didaktikou.

Eger  znamená  česky  Ohře, ale také Cheb.  Egerlandštinou se  mluvilo  v rozsáhlé oblasti Čech přibližně od Aše na západním okraji až po Doupovské hory na východě, ohraničené Kadaní a Kláštercem nad Ohří a dnes už je to zaniklý jazyk.“

Dále mi občas naskakují také fusekle, fáč a šponovat. Tahle slova zase prý znají dobře ve Slezsku a já je mám pro změnu od dědy. Takže ač ryzí Češi, používáme cizí slova z různých „hantýrek“ a já je teď vlastně zachovávám a předávám další generaci…

Ale moc šancí tomu nedávám (že se uchovají). Dialekty prý totiž pozvolna zanikají. Mladí si dnes vytvářejí svou vlastní řeč , pravopis i písmo. Je to tzv. „teenagerovská hantýrka“. Používají anglické, ale i české zkratky slov či celých slovních spojení. Na mne to působí tak, že počítače a telefony kazí dětem češtinu, a pokud k tomu ještě nečtou...dnes platí, že kdo nemluví anglicky, jako by ani snad neexistoval. A co se týká té vlastně „počítačové a telefonní SMS hantýrky“ - je možná jen otázkou času, kdy bude starší generace potřebovat pro porozumění s tou nastupující překladový slovník, aby se s ní vůbec domluvila.  :-))

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
22 komentářů
Jana Hošková
Děkuji za ocenění mého článku, téma mne napadlo čirou náhodou, a to právě při hledání "šnuptychlu", který se nenalézal v mé kapse, ale kdesi jinde. Přidala jsem pár peprných "skoronadávek" a zjistila jsem s podivem, jakáže to slova používám ??? A téma pro článek bylo na světě. Jinak Jitko V. - zdravím do Berouna - místa mého třetího bydliště v pořadí (několik let) :-))
Jitka Valachovičová
Opět jsem se dobře bavila a zasmála, mám to s těmi slovy podobně.***
Alena Tollarová
Šnuptychl nosím v kapse pořád. A den začínám tím, že si umeju cifrblot.
Eva Mužíková
Trochu z jiné strany - když jsem četla první věty tohoto článku napadlo mne, že se v textu objeví zmínka o současném trendu. Děti látkové kapesníky nepoužívají. Takže šnuptychl vlastně ani neznají.. Hezký článek, který vyvolal širokou diskusi.
Vladislava Dejmková
Hezké zamyšlení. Také tyto výrazy znám, používali je moji rodiče i prarodiče původem z Krkonoš. I tam žili Češi a Němci kdysi společně. Sama tato slova používám jen výjimečně, když chci něco zdúraznit.
Jarmila Fialová
V jiném článku se odsuzují převzatá slova z angličtiny a tady se to zase hemží slovy z němčiny,které jsou ještě ke všemu nehezky počeštěné.To už se mi víc líbí ta angličtina
Jana Šenbergerová
Když to tak čtu, je mi jasné, že trápit se pro pár novotvarů nemá smysl. Všechno se vyvíjí, něco vzniká, jiné zaniká. Vždycky to tak bylo, je a bude. O egerlandštině čtu dnes poprvé, přestože tam žili příbuzní manžela. Mou mateřštinou bylo "po našymu" z Těšínska, kromě němčiny prostoupené polštinou a slovenštinou, ale čeština je pro mě jazykem libozvučným a mezi všemi nejkrásnějším, protože ji používám když bdím, i když sním. Přesto si myslím, že jazyk by neměl být překážkou v porozumění, protože myslíme všichni stejně, v obrazech. Moc hezký článek.
Věra Ježková
Jsou to normální germanismy, které se dostaly do češtiny na základě mnohasetletého sousedství Čechů a Němců. Tyštuch je Tischtuch, tedy látka na stůl, ubrus; veškostn je Wäschekasten, tedy skříň na prádlo, prádelník.
Soňa Prachfeldová
Jani všechny tyhle výrazy důvěrně znám i používám dodnes, hodně jich je převzato z němčiny, na severu u nás kdysi žili v míru Češi i Němci. Takový hexenšús, ksicht, a jiné lahůdky se pořád u nás používají.
Jana Hošková
No, Zuzko, jak já se navztekala, že neumím němčinu, když jsem sestavovala rodokmen a nebyla schopna přečíst stará německá slova a ještě k tomu starým písmem ! Co se týká novodobé slovní zásoby mladých - nevím, jestli to tak nutně potřebujeme mít i se slovníkem ! :-))
Jana Hošková
My zas byli Češi jak "poleno", německy se u nás teda nikdy nemluvilo, ani babička to neuměla, jen děda. Maminka pořád vzpomínala, jak musela jako šestiletá nastoupit do německé školy a protože neuměla slovo německy, tak se tam hned počůrala...to bylo její velké trauma z dětství :-))
Zuzana Pivcová
To se mi líbí, protože jako někdejší učitelce němčiny mi ta slova znějí srozumitelně, i když už jsou počeštělá. :-D A co se týče novodobé slovní zásoby mladých, tak už jsem v knihkupectví viděla vydanou knihu, prostě slovník. Váhám, zda si ho koupit, za 3 stovky zase ta slovíčka tak moc nepotřebuji, to si koupím raději nějakou lepší knížku.
Naděžda Špásová
Všechna slangová slova samozřejmě pouižívám, přidám ještě hajzlpapír, fusekle, vlastně všechna slova uvedena v příspěvcích. Ale že je ten náš jazyk košatý, co .
Hana Rypáčková
Janě jsem rozumněla . Ano poněmčeně babička žižkovská mluvila. Lajntuch a šňuptychl používám a píglovat atd...Moc milé...
Jana Hošková
No nádhera, Miluško ! Hned mi to taky naskočilo !!! - Nejdřív jsem se žinýrovala v cimře lehnout si na ten faulenc, ale pak jsem ho zhauzírovala a začala jsem se tumnovat: pořádně jsem ho vypíglovala a vypucovala, zaflikovala několika záplatami. Bohužel nešel samozřejmě vymandlovat. Po práci jsem se nafutrovala a pořádně si na něm odfrkla ! :-)) ALe nevím, co je rodle, ajmr, hasutura...
Růžena Kuželková
Po přečtení článku mě "vystalo" na mysli "šnuptychl"jak dlouho jsem to slovo neslyšela - to používal můj otec - díky za připomenutí a vzpomínku.
Dana Puchalská
Blajštyft - tužka, tyštuch - ubrus, veškosn - kredenc.
Irena Mertová
Dano, mám stejný dotaz jako Jana a Libuška :-)
Libuše Křapová
A ještě i ten blajštyf prosím Danku přeložit :-) Ten veškosn, není to kredenc?
Jana Hošková
Neznám tyštuch a veškosn ! Ostatní ano. Co je to ???
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše