Z knihy Středomořský kaleidoskop, vydané v roce 2014
Dovolenková rána jsou ospalá. Sluníčko se probouzí někde daleko za námi za oblými štíty skoro dvoutisícimetrové Dinary, cestou se opláchne ve vodách jezera Peručki a pospíchá k moři. To nám bohužel zakrývá řada vil, které se táhnou skoro až k pobřeží. Kdybychom byli tak čiperní a tento přírodní úkaz sledovali na pobřeží, viděli bychom, jak se moře, zčeřené malými vlnkami, barví do zlatova nízkými paprsky vycházejícího slunce. Zkusil jsem to asi dvakrát a byl to příjemný pohled. V brzkém ránu je pláž liduprázdná a tak člověk může otevřít svou mysl vycházejícímu slunci a osvobodit se nejen od starostí, ale i od plavek. Nahé tělo objímá zlatavé slunce a v ranním chladu cítíte vůni moře a proud energie, vlévající se vám do žil. Ranní koupání je neobyčejně příjemné.
Pokud bychom ještě chvíli počkali, viděli bychom možná i dlouhou řadu rybářských člunů, vracejících se z pravidelného nočního lovu. Ale to většinou nevidíme. Neboť, jak jsem již poznamenal, rána jsou ospalá a protože nás nehoní žádná práce, vstáváme většinou tehdy, až se nám chce. Snídaně na terase je opulentní, plná zeleniny a ovoce. Ranní kávu již osvětluje slunce, objevující se zleva na obloze. Tato siesta je plná očekávání věcí příštích. Pokud není na pořadu dne výlet, tak je to určitě koupání. Slunce již praží jako o závod a dlouhá pláž, vedoucí k hotelu Punta, je plná lidí. Čím blíže jsme hotelu, tím je voda mělčí a mělčí. Mořské dno se tu nepravidelně zdvihá a tak je ještě asi sto metrů od břehu hloubka jen několik decimetrů. Voda je prohřátá a je rájem pro děti. My se ženou ale chodíme raději na malou, uzavřenou pláž asi kilometr za městem, kde jsme zcela sami.
Zajímavé jsou ranní procházky tržnicí. Je plná stánků s ovocem a zeleninou a sušenými i čerstvými fíky. Sušené fíky jsou skutečně lahůdkové. Když ale chcete koupit vše o něco levněji, je nutné jít na trh až pozdě odpoledne. To už se doprodává a ceny jsou výrazně nižší. To se však netýká ryb. Na ty se musí jít už brzy ráno, chvíli poté, co se rybáři vrátí z moře. Na tuto chvíli už netrpělivě čekají místní lidé i obchodníci a tak si dovolenkový návštěvník musí pospíšit. Měl jsem štěstí. Podařilo se mi v tom mumraji objevit stánek s vystavenými obrovskými kusy masa. Vypadalo to jak u řezníka, když bourá hovězí. Na můj dotaz, co to vlastně je, mi rybář se shovívavým úsměvem, vyjadřujícím nadřazenost odborníka nad hloupým turistou odpověděl:
„Ipak tunj.“
V duchu jsem zajásal, neboť tuňáka jsem právě sháněl. A tak se v mé igelitce ocitly čtyři veliké kilové steaky, které jsem vítězoslavně přinesl domů, kde jsem je nasolil a strčil do lednice. Při pohledu na to krásné, voňavé maso a při představě rybí žranice se nám všem již předem sbíhaly sliny.
K večeru dámy obsazují koupelnu, aby se zušlechtily na večerní korzování. Já a kamarádky syn se této nekonečně dlouho trvající činnosti nezúčastňujeme, neboť jsme přesvědčeni, že i bez toho vypadáme skvěle. Kraťasy se mění na dlouhé kalhoty a za chvíli se již noříme do uliček podvečerní Vodice.
Při této procházce jsme objevili i maličkou dílničku cipelara, jinak řečeno ševce. Tento fakt jsme si okamžitě spojili s rozlepenými botami mé ženy. Druhý den jsme se za ševcem vypravili. Snažil jsem se mu chorvatsky vysvětlit, co vlastně chceme.
„Molim Vas, možete-li mi popraviti cipele?“, vysoukal jsem ze sebe. Asi mi rozuměl, protože se chopil bot a při příjemně plynoucí konverzaci v chorvatštině je před námi precizně zalepil. Inu, kdo umí, ten umí. Vytahuji peníze, ale milý švec je s výstižnou gestikulací odmítá.
„Besplatno za vas.“
Po několika chvala ljepo odcházíme s opravenými botami a s příjemným pocitem.
Ještě jsme nedošli k moři a už slyšíme nějakou známou melodii. Jak se blížíme k nábřeží, zvuk sílí a sílí a teď už nejen slyšíme, ale i vidíme velkou kapelu, kterak před prodejnou Vodičanky hraje říznou českou dechovku. Nějak se mi to nezdá, protože to zní příliš česky. Vysvětlení však ihned přichází. Na tabuli si můžeme přečíst, že bouřlivě aplaudujícím českým turistům i spokojeným domorodcům dnes vyhrává jakási amatérská dechovka ze Zlína. Vedle stojí kapela chorvatská a ta její dechovka zní přeci jen trochu jinak. Chorvati mají na to ale svůj názor a aplaudují stejně bouřlivě svým muzikantům. Toto soutěžení národů vyúsťuje nakonec v příjemný večer.
Dalmácie, srpen 1996
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Redakce
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
Redakce
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Redakce
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Redakce
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
