Výtvarného umění chtivým Pražanům je hej, ti mají hlavní město plné výstavních síní s nepřebernou nabídkou výstav. My ostatní se spokojíme s galeriemi tzv. oblastními. Samozřejmě že i ony dokážou nabídnout nevšední zážitky spojené s vizuálními vjemy.

U nás v Roudnici nad Labem také máme zajímavou galerii moderního umění. Nachází se v těsné blízkosti zámku, však budova kdysi sloužila jako lobkowiczká jízdárna.

Historický prostor nyní hostí zajímavou výstavu Tomáše Polcara (* 1973) s názvem Tvar je prázdnota, prázdnota je tvar.

Už se tu stalo zvykem, že pokud výstavní díla dovolí vystavení povětrnostním podmínkám, tak je jedno z nich umístěno venku před galerií. I v případě nynější výstavy, mimochodem vytvořené speciálně pro daný prostor, láká dovnitř jedno z děl.

Usoudila jsem, že výstavu musím vidět, a šla jsem se na ni podívat. Zadní část galerie, vyhrazená pro výstavu, dokonale naplňuje její název - Tvar je prázdnota, prázdnota je tvar. Svoje pocity z výstavy nedokážu přesně popsat, proto raději nechám na vás, abyste si z fotek udělali svůj názor. Nicméně tato výstava má ještě další specifikum, a tím je druhá část výstavy, která je docela jinde. Umínila jsem si, že se na ni půjdu také podívat.

Autorovy starší plastiky jsou vystaveny v prostorách, přesněji kapitulní síni a ambitech bývalého gotického augustiniánského kláštera, založeného v roce 1333. Běžně je turistická prohlídka těchto prostor spojená s prohlídkou klášterního kostela Narození Panny Marie. Na výstavu se dostanete přes vchod se znakem Jana z Dražic nad vraty a s nápisem Klášterní klub na nich.

V prostorách kláštera jsem byla několikrát, avšak dnes to bylo úplně jiné. Dveře přede mnou se otevřely, já jimi prošla a jako bych se ocitla v jiném prostoru. Tak na mě historií dýchající kamenné ambity zapůsobily. A zatímco v galerii jsem byla lehce, řekněme rozpačitá, tady mi připadalo, že vystavené plastiky sem patří, byly tu odjakživa, jsou s prostorem pevně spojené a neměly by ho opustit. Se zatajeným dechem jsem se oddala tichu, prostoru a gotickým tvarům doplněným ryzí modernou. Samotinká jsem se pomaloučku a s pokorou loudala ambity i kapitulní síní a vstřebávala nevšední atmosféru. Odcházela jsem obohacená o zážitek, který se těžko bude opakovat.

Výstava trvá do 10. května 2020

Otvírací doba galerie je úterý-neděle 10.00-17.00 hod, kláštera bohužel jen pátek 14.00-17.00 hod a neděle 11.00-20.00 hod

Každý pátek je vstup do galerie zdarma