Já osobně jsem strávila v místech, kde nejvíce působil, tj. v Pardubicích a Hradci Králové, téměř celý svůj život. Bydlím přímo v té části Hradce Králové, která vznikla na základě jeho urbanistického plánu rozvoje města, denně míjím budovy, které Josef Gočár projektoval. Často chodím na procházky s fotoaparátem, a tak jsem letos postupně nafotila sadu fotografií zobrazujících jeho stavby zhruba po 100 letech od jejich vzniku. Prakticky všechny jsou funkční. Některé z nich se mi hodně líbí, jiné zase méně.  A tak mě napadlo, že by něco z toho mohlo zajímat i vás.

Jen trochu historie na začátek: V roce 1924 Josef Gočár vyhrál vyhrál urbanistickou soutěž a tehdejší starosta města Hradce Králové František Ulrich ho o rok později pověřil zpracováním celkového regulačního plánu města. Josef Gočár postupně zpracoval územní plán města, připravil regulační plán nábřeží, vytvořil nový střed města (dnešní Ulrichovo náměstí) a navrhl výstavbu v Labské kotlině (bloky škol). Ve svých plánech Gočár obklopil staré město pásy zeleně nebo vody a nové městské čtvrti navrhl jako satelity k původnímu městu. Plán města rovněž zahrnoval řešení dopravy - vznikl vnější dopravní okruh, který byl doplněn radiálami směřujícími do centra města. Gočárův plán města byl postupně realizován. A čas ukázal, že byl nejen velmi dobrý, ale i prozíravý. Velká část dopravy ve městě stále pulsuje po kdysi vnějším dopravním okruhu, který je však dnes již uvnitř města. A díky nedořešeným dálnicím a dálničním připojením v okolí našeho města bývá dnes tento dopravní okruh bohužel často přeplněný.

Pohled na část Hradec Králové projektovanou J. Gočárem - paprskovitě se rozbíhající ulice od středu města.

Schodiště Na Kropáčce je  místními spíše nazývané Gočárovo schodiště. Vzniklo v raném období Gočárovy tvorby (1909 – 1910) na místě bývalé Vodárenské věži Kropáčka. Schodiště spojuje dvě výškově rozdílné části města -  Velké náměstí a část města kolem zimního stadionu.

Detailní pohled na boční část schodiště na Kropáčce.

Novým moderním centrem města se podle Gočárových plánů stalo Ulrichovo náměstí. Pro toto náměstí jsou typické čtyři věžovité budovy, lemující vstup hlavní ulice do náměstí.

Pohled na druhou stranu Ulrichova náměstí. Ve středu je odpočinková zóna s vodotrysky, prostor je občas používán i pro konání některých akcí.

Jedna ze stran Ulrichova náměstí je tvořena průčelím budovy původně postavené pro Ředitelství Českých drah. Nyní v tomto objektu sídlí Policie České republiky. To, co mě s touto budovou smiřuje zejména v létě, jsou truhlíky s červeně kvetoucími muškáty, umístěné v prvním patře po celé délce budovy.

Dnes Magistrát města Hradec Králové, původně budova Okresního a finančního úřadu, dokončená v roce 1936. Jako občan tohoto města jsem tam byla mnohokrát, v poslední době ale preferuji elektronický kontakt. Pozorný čtenář si možná všimne jedné nesrovnalosti na fotografii. 

Josef Gočár je autorem i zajímavé sakrální stavby - Ambrožova sboru církve československé husitské. Celý areál zahrnující nejen kostel, ale i budovu diecéze a fary a kolumbárium, má zhruba trojúhelníkový půdorys a připomíná plující loď. Na fotografii je pohled na netypickou věž kostela. Mimochodem tato věž bývá občas přístupná (akce Noc kostelů). Jednou se mi podařilo vystoupat až téměř nahoru, poslední část výstupu je však pouze po žebřících upevněných do zdi. Skrz dřevěné žaluzie se nabízí neobvyklý výhled na tuto část města.

Ambrožův sbor - pohled z ulice V Lipkách na neobvyklý oválný a zužující se tvar kostela a jeho kruhová okna.

Ambrožův sbor, boční pohled.

Masarykovo náměstí - druhé nejvýznamnější náměstí moderního Hradce Králové. V pozadí fasáda budov navržených Josefem Gočárem. Masarykovo náměstí má trojúhelnikovitý tvar a ústí do něj dvě pěší zóny. 

Detail z Masarykova náměstí - před budovou banky je umístěna socha T.G.Masaryka od sochaře O. Gutfreunda.

Gymnázium J.K.Tyla na Tylově nábřeží, nedaleko soutoku Labe s Orlicí, je dominantní budovou v celém bloku škol. Vlastní stavba gymnazia má tvar rozevřené knihy, před hlavním vstupem je na na 6m vysokém sloupu umístěna  socha Vítěze od Jana Štursy. 

Vstup do jedné ze základních škol z tohoto školního bloku, opět projektované Josefem Gočárem. Mimochodem do této školy chodili oba mí synové, takže ji důvěrně znám i zevnitř.

Zajímavou budovou je i bývalá koželužská škola, dnes Střední odborná škola. Figury Koželuha a Jircháře před vysunutým hlavním vstupem vytvořil v duchu civilismu Josef Škoda v roce 1930. Tato škola nepatří do výše zmiňovaného bloku škol, nalézá se na rohu Hradecké a Brněnské ulice prakticky na nábřeží řeky Orlice. Osobní zkušenosti s touto budovou má pro změnu můj muž, který zde kdysi trpěl na Střední průmyslové škole strojnické.

Pohled na část bývalé koželužské školy z areálu již současné moderní stavby vědecké knihovny. Ale o moderní hradecké architektuře třeba někdy příště.

Zdroje textových  informací do tohoto článku: wikipedie - Josef Gočár, královéhradecký architektonický manuál (https://kam.hradcekralove.cz/ )