Můj den v krizi: pečení, vaření a nezbytná procházka s foťákem
Křídla přistřižená kvůli světovému nepříteli č. 1 koronaviru se mi vůbec nelíbí. Nevím ale o nikom, komu by se líbila, všichni se s nimi musíme smířit a přizpůsobit život do doby, než se s krizí vypořádáme, tak to dělám také. Nudit jsem se zatím nestihla.
Poslyšte, jak tedy vypadalo moje úterý 24. března. Za okny je modrá obloha, sice chladno, ale krásně. Raději se tepleji oblékám než trmácím v horku.
Na dnešek jsem si ale slíbila, že budu puťka domácí, ale stejně tuším, že to nedokážu dodržet. Nicméně upekla jsem kynutý koláč, zvaný v naší rodině podle tety, která už dávno není mezi námi, hajfl kuchen. Víte, jaký to je? Přece hromádkový. Na těsto se navrší celkem bez ladu náplně - hromádky, v mém případě tvarohu, máku a povidel a vše se posype drobenkou. Co na tom, že německy je hromada Haufen. Teta, nahrazující mi babičku, prostě říkávala hajfl kuchen.
K večeři jsem připravila můj oblíbený salát z řapíkatého celeru. Je to taky jednoduché. Základem je řapíkatý celer a pak už to jde stylem pejsek a kočička nebo zkrátka, co dům dá. Já na něm ujíždím vždycky v zimě.
Odpoledne mě už ale doma nikdo neudrží. Pomyslím si, jak krásně musí být v Praze. V Kutné Hoře. I kdekoliv jinde. Zamáčknu slzu, zaženu hříšné myšlenky, zbytečně přejedu řasy maskarou, přifrcnu se rouškou, beru batůžek a jdu. Ale ta přistřižená křídla mě bolí, vycházkový okruh je omezený okolím města. Projdu si tedy kousek historické Doksanské cesty. Ta už má nějakých 850 let. Odedávna spojovala arcibiskupské město Roudnice nad Labem s klášterem v Doksanech. Na kraji Roudnice je závora a za ní zůstal zachován kousek oné cesty až ke kapličce V Jirchářích. Tu už díky mně dobře znáte (Mé oblíbené místo od jara do zimy ). Já však dneska nepůjdu ke kapličce, protože cesta od ní dál nevede. Byla rozorána a táhne se tam ohromný zelený lán. Z města jsem vyšla kolem řopíku, kapličky sv. Václava a školky v místní části Podlusky s dalším řopíkem na jejím dvorku. Za posledními domy Podlusk vede cesta, která lán obchází a na původní doksanskou cestu pak navazuje. Došla jsem po ní ke kolmé silnici, dál půjdu někdy jindy. Vrátit do Roudnice jsem se rozhodla oklikou po silnici. Tak jsem vlastně přišla až k závoře na začátku Doksanské cesty a okruh se uzavřel. Mobilní aplikace se zastavila na 9 kilometrech.
Ještě se zastavit v květinářství pro macešky, osázet mísy určené na hřbitov a můžu se dívat na televizi. Nebo si číst, co jste dělali vy.
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
