Úterý 24. března. Budím se bez budíku před šestou. O hodinu později se stavím nedaleko tříčlenné skupinky před supermarketem v Pražské tržnici. Pán středních let zakašle. Usměje se na mne a řekne: „Nebojte se, to je kuřácký kašel“. Doma odkládám tašky s nákupem. Musím si vyměnit roušku od Martiny – s prominutím, teklo mi z nosu. Snažím se dodržet nezbytnou hygienu. Do kapsy dávám foťák, jdu do lékárny. Otevírají v 7.30. Vyzvednu si nezbytné léky – předpis jsem dostala včera na mobil. Vydávám se na krátkou procházku. Téměř nevidím na cestu. Brýle jsou stále zamžené, lépe vidím bez nich; kus cesty je držím v ruce. Směřuji na Ortenovo náměstí. Řadu let tam jsou záhony. Těším se, že vyfotím kytky. Nevyfotím ani jednu. Záhony jsou zrušeny. Tak to bude aspoň opuštěné dětské hřiště. Jinou ulicí se vracím domů. Potkávám dva bílé pejsky, hrají si spolu. Poprvé za den se usměju. Míjím pána stojícího v boční ulici – roušku má pod bradou, v ruce cigaretu, zakašle. Doufám, že je to také kuřácký kašel. Do našeho domu nosí stěhováci někomu nový nábytek; život jde dál. Doma namočím roušky do vařící vody. Nákup počká. Umytá a převlečená usedám k notebooku. S rozpustnou kávou s mlékem – ještě jsem nesnídala. Provádím ranní íčkový rituál. Píši svému dialogovému příteli, tak jako každý den.
Vypínám notebook, odcházím uložit nákup. Zapínám televizi, beru si něco k jídlu. Sleduji neradostné zprávy. Na tabletu si přečtu odpověď od Jendy a krátce na ni odpovím. Trochu uklidím v kuchyni. Vracím se na notebook. Fotím ho jako oblíbenou věc; umožňuje mi kontakt se světem. Přetáhnu si pár fotek, včetně té k tomuto článku. Jdu na íčko. Přinutím se počítat a dokončuji úkol č. 4. Vyčerpána vypínám notebook, vracím se k televizi, na tabletu si přitom cvičím mozek pexesem a dalšími hrami. Dávám si odpolední kávu. Příjemně mne vyruší nečekaný telefonát Martiny. Je skutečná kamarádka; ví, že jsem sama, a chce mě potěšit. Asi deset minut si spolu povídáme. Po chvíli čtení se vracím na notebook. Nacházím další mail od Jendy. S radostí na něj odpovídám. Jdu na íčko. Vypínám notebook. Při sledování televize uléhám na půl hodiny na masážní podložku s ostrými hroty. Počáteční bolest mizí a přechází v příjemné teplo. Vstávám, dávám si lehkou večeři, k ní střik z bílého vína.
Pro dnešek končím na notebooku. Při jeho každém zapnutí jsem psala tento text. Dnes se budu ještě dívat na televizi a hrát si na tabletu. S Jendou si popřejeme dobrou noc. Ráno dám text ke zveřejnění. Ráno dalšího dne v krizi.
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
