Názory a hodnoty
Francouzi, i přes minulost zaneřáděnou revolucemi a nepokoji, si zachovávají stabilní a neměnný pohled na to, co je v životě důležité. Vysoce uznávají intelekt, kvalifikaci a produkty určitých akademických institucí. Ačkoli jisté pozůstatky starého třídního systému mezi Francouzi ještě přetrvávají, Francie je především vládou elity.
Vášeň pro kořeny
Francie se těší z rozlohy půdy, která je vzhledem k počtu obyvatel obrovská. … Zdá se, že pro každého je dostatek místa. Jenže Francouzi to tak nevidí. Naopak mají pocit, že půdy dostatek není. Panuje zde skrytá zatrpklost vůči imigrantům zabírajícím domy, byty a pracovní místa, zároveň roste rozhořčení kvůli vlastnictví každé škarpy, hromady hnoje nebo kopřivami zarostlých koutů po celé zemi. … Od Balzaca k Zolovi nás francouzská literatura učí, že francouzský farmář pro hroudu hlíny bez zaváhání zabije svého bratra, strýce, tetu, neteř či synovce.
Třída a buržoazie
Francouzi jsou si vždy plně vědomi své pozice ve společenské hierarchii. Vzhledem k tomu, že buržoazii vynalezli, je jen a jen správné, že slouží jako dobrý příklad. Buržoazie neznamená ani tak postavení ve společnosti, jako spíše životní styl, který dokáže ve stejném čase zároveň nadchnout i znechutit. Co se jim na buržoazii líbí, je zabezpečení, nevulgárnost, spolehlivost, kontinuita života. Co se jim hrubě nelíbí, je předvídatelnost, nedostatek zvědavosti a váženost. Jde o vnitřní konflikt, který zatím nedokázali vyřešit.
Snobství
Francouzi jsou velcí snobové. Jsou snobští ve vztahu ke svým vlastním psům a drží se ras, které jinde již dávno vyšly z módy (jako jsou kokršpaněl či skotský teriér). Jsou snobští z hlediska místa, kde bydlí (v Paříži jsou místa, kde i pouhý kamrlík na košťata stojí miliony eur); jsou snobští v tom, jak se oblékají. Jsou také velmi snobští, pokud jde o školy. … Jsou snobští výběrem míst, kde nakupují, kde se stravují, kde hrají tenis, kam chodí do tanečních, kde tráví dovolené a kam chodí do kostela … Francouzský snobismus je akceptovatelný jen díky svému založení na vytříbeném vkusu.
Chování
Francouzi jsou lidé formální, nepružní v myšlení a do značné míry i chování. Od dob Napoleona milují kodexy (čím jsou přísnější, tím lépe): v pravidlech chování, módě, morálce, diplomacii, umění, literatuře a právu.
Francouzi jsou ve svých srdcích tradicionalisty. I když doslova milují revoluce, všechno bořit a začínat znovu od píky (což nabízí nekonečné možnosti k debatě a diskuzi), neuznávají změny v chování. Vše musí být prováděno comme il faut (jak se patří). Výraz lze stejně dobře aplikovat na nejrůznější situace: oženit se a opít se, vycpat kachnu či vyplnit formulář, oslovení na obálce a oslovení učitele. Všechno má svůj řád a tento řád byl zaveden Francouzi.
Posedlosti
Francouzi zastávají názor, že život bez posedlosti nemá smysl. Jsou posedlí Tour de France, stavem svého zdraví, státní loterií, bac, smyslem života, barikádami a revolucemi a vším, co je jim vlastní.
Jazyk a myšlení
Francouzština je to, co drží Francouze pohromadě. Francie byla v dřívějších dobách rozdělena do regionů, kde se hovořilo rozdílnými jazyky jako jsou bretonština, languedoc, vlámština. Bylo to vnímáno jako ohrožení francouzské jednoty … Žádný jiný národ nebojoval za udržení svého jazyka tak tvrdě. Celá Akademie (Académie française) neúnavně pracuje na jeho čistotě, zkoumajíc každé slovíčko, aby zabezpečila jeho přijatelnost. Nová slova, která se do užívání vkradla, jsou nemilosrdně vyplevelena.
Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autoři jsou Angličan a Francouz.
Literatura: Yapp, N., Syrett, M.: Xenofobní průvodce. Francouzi. Praha, Nakladatelství XYZ, 2009.
Foto: https://pixabay.com/cs/images/search/paříž/
Pošlete odkaz na tento článek
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %