V únoru roku 2015 uplynulo 130 let od založení budovy Rudolfina. Když jsem si tenkrát o výročí přečetla v novinách, inspirovalo mě to k nafotografování série obrázků této budovy.
Fotografie jsem pak s krátkým komentářem vložila jako album na Rajče, což je největší česká sociální síť pro sdílení fotografií. Díky tomuto albu se mi pak po čase naskytla příležitost zúčastnit se přednášky o historii Rudolfina a prohlídky soch na jeho střeše. Později jsem pak ještě byla pozvána, abych pořídila několik snímků pro almanach České Händelovy společnosti. Opět jsem mohla vystoupat na střechu této nádherné stavby a obdivovat zblízka sochy, které ji zdobí, a zároveň se rozhlédnout z výšky po jejím úžasném okolí. Několik záběrů jsem mohla pořídit i z oken protějšího Uměleckoprůmyslového muzea.
Ráda bych se zde s vámi o tyto zážitky podělila prostřednictvím fotografií a vypsala vám tu něco málo o historii budovy.
Pražské Rudolfinum bylo slavnostně otevřeno 7. února 1885. Tato jedinečná novorenesanční stavba byla vystavěna pro potřeby hudební konzervatoře, Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění a Uměleckoprůmyslového muzea. Stavba probíhala v letech 1876-1884 podle návrhů uznávaných architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze, financována byla Českou spořitelnou. Na výzdobě se podíleli přední čeští a rakouští umělci. Budova byla pojmenována po korunním princi Rudolfovi.
V lednu 1896 se zde uskutečnil historicky první koncert České filharmonie pod taktovkou Antonína Dvořáka, jehož jméno zdejší koncertní síň nyní nese. Kulturním účelům sloužila budova do roku 1919, kdy byla upravena na sídlo Poslanecké sněmovny Národního shromáždění nově vzniklého státu. Pro koncertní účely byla znovu využívána od roku 1940 do konce války, kdy zde koncertovala Německá filharmonie.
Po válce se budova stala opět zázemím České filharmonie, byly zde i prostory Akademie múzických umění a Konzervatoře. Od roku 1946 je centrem mezinárodního festivalu Pražské jaro. Po vzniku Československa a po válce byl pro budovu používán název Dům umělců.
V letech 1990-1992 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, která obnovila její původní vzhled. Budova se také vrátila ke svému původnímu názvu. Od roku 1994 zde působí také Galerie Rudolfinum, která se zaměřuje především na prezentaci moderního umění. Kromě světoznámé Dvořákovy síně s více jak 1000 místy se v budově nalézá ještě Sukova síň, dvorana se slavnostním schodištěm, výstavní sály, prezidentský salonek, reprezentační místnosti České filharmonie, zkušebny, šatny, kanceláře a velké množství dalších prostor.
Po poslední rekonstrukci odpovídá veškerá vnější výzdoba původnímu vzhledu. Na první pohled upoutají sochy sedících múz po stranách hlavního schodiště, dvojice sfing na straně k řece a dvojice lvů u postranního vchodu na protější straně. Vrcholem sochařské výzdoby je 32 soch slavných hudebníků a malířů, které shlíží z balustrády lemující střechu. Významní rakouští, němečtí a čeští sochaři vypodobnili umělce, kteří byli v té době považováni za nejvýznamnější. Z hudebníků jsou tu Händel, Mozart, Beethoven, Bach, Gluck, Haydn, Schubert, Weber, Mendelssohn-Bartholdy, Schumann, Palestrina, di Lasso, des Prez, de Victoria, Cherubini a Auber. Z velikánů výtvarného umění pak na straně střechy, která je nepřístupná pro návštěvníky, Bramante, della Robbia, Donatello, Masaccio, Cellini, Sansovino, Ghirladaio, Praxiteles, Appeles, Iktinos, Feidias, Brunelleschi, Raffael, Michelangelo, Leonardo, Veronese.
Socha skladatele židovského původu Mendelssohna-Bartholdyho byla za války sňata z balustrády a položena na střechu. To inspirovalo spisovatele Jiřího Weila k napsání románu „Na střeše je Mendelssohn“. Dva čeští zaměstnanci jsou v něm pověřeni na Heydrichův rozkaz odstraněním nevyhovujícího skladatele ze střechy, ale omylem málem zničí sochu nacisty obdivovaného Wagnera (ta ve skutečnosti na Rudolfinu není).
V posledních letech je možno si Rudolfinum prohlédnout s průvodcem. Při dobrém počasí je součástí prohlídky i výstup na střechu s krásnými výhledy na Vltavu, Petřín, Hradčany, Staré Město.
Třeba pro někoho z vás budou následující fotky pozvánkou k návštěvě této zajímavé budovy, až se zase život vrátí do normálních kolejí.
Pošlete odkaz na tento článek
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %