Nespolehlivý zub

Datum: 9. 5. 2020

Po marné, dlouhodobé léčbě kořenových kanálků a spoustě prodělané bolesti jsem pravila svému zubu: Zube, mám tě už plný zuby! A udělala razantní rozhodnutí: Ten mizernej, nespolehlivej zub musí pryč! Nebudu čekat, až mne zas nečekaně zradí v ten nejnevhodnější čas…

Nastalo stresující rozhodování a hledání zubaře. Můj oblíbenec, kterému jsem přezdívala Plukovník MASH podle nekončícího, ale výborného amerického seriálu, si dovolil v mezičase umřít.

Byla jsem úspěšná, našla jiného šikovného chirurga, prožila si menší peklo, ale byla bez zubu a konečně, jak jsem doufala, i bez bolestí.

Druhý den ovšem tvář oteklá k nepoznání, vylepšená fialovomodročervenou velikánskou modřinou. Já zblblá pojídáním prášků proti bolesti, pusu, do které se mi stěží vešla čajová lžička. Navíc se mi tam udělala i tvrdá boule, což mě notně znervóznilo. Oteklá papula se mi posunula téměř až na rameno. V zrcadle jsem se skoro nepoznávala, jak jsem byla krásná.

Vystartovala jsem do lékárny pro heřmánek a další prášky. Na chodbě jsem potkala sousedku, strnula a povídá: Co se vám stalo, kdo vám to udělal ??? Na poslední chvíli jsem spolkla odpověď – no kdo asi, jsme v bytě jen dva! Ještě že jsem to neřekla, mohla mne navštívit policie kvůli domácímu násilí !

V lékárně opět ta samá otázka, z jejich strany spíš jako legrace. Tentokrát má odpověď zněla: To víte, to jsme my, důchodci. Nudíme se, a tak, když ráno vstaneme, spočítáme si svá bebíčka, jedno vybereme a hned letíme do lékárny nebo k doktorovi…já mám například dneska na programu zub. A kdo mi to udělal ? Takhle se na mně vyřádil doktor, a to ještě za to dostane zaplaceno od pojišťovny !!!

P.S. Mé velké díky zubařům a vůbec všem zdravotníkům, bez nich by se nám sakra špatně žilo, a to nejen v dnešní „koronavirové“ době !

| Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

13 komentářů

Martina Růžičková 12.5.2020 20:46

Vtipně jste tu nemilou záležitost popsala. Jste statečná.

Eva Mužíková 10.5.2020 15:54

Málem mne z toho vyprávění a příspěvků níže, začaly bolet i ty zdravé.

Anna Potůčková 10.5.2020 13:09

Zuby bolí prakticky celý život, když rostou, když je v nich kaz, když jsou záněty a také když se už trhají. A nepříjemné alespoň pro mně jsou i ty otisky na falešné zuby! Ale i tyto nepříjemnosti jsi nakonec napsala úsměvně!

Alena Tollarová 10.5.2020 12:40

Horor ve stylu cizí neštěstí čtenáře potěší jsem si se zájmem přečetla. A jsem dost ráda, že mám většinu svých zubních hororů za sebou. Přeji budoucí pěkné pokousání i pokoukání na tvářičku se schovaným novoučičkým zoubkem :)

Soňa Prachfeldová 10.5.2020 06:54

Jo zuby, ty dají člověku zabrat. I v dětství i ve stáří.

Dana Puchalská 9.5.2020 22:29

Téma zubaři a my je někdy námět na horror. Měla jsem zubaře, který mi tak opravil zuby, že jsem z toho byla na prášky. :-( :-( A ještě dlouhou dobu jsem se budila hrůzou, že ho budu muset někdy navštívit. Ale pak nastal zázrak, sehnala jsem skvělou paní zubařku. Ikdyž teď je na mateřské dovolené. Ale její práce je vynikající.

Zuzana Pivcová 9.5.2020 19:15

Tak už jsem to vylepšila. Zub drží stále dodnes. :-D

Jana Hošková 9.5.2020 18:27

Hanko, držím palce, ať se to obejde bez ztráty zubu ! A k Zuzce - podívala jsem se na minigalerii a chybí mi tam ten konečný výsledek !!! Bezvadný běloskvoucí zub, abych mohla závidět ! :-)) Jinak ztráta předních zubů je moje noční můra...že bych si pak radši vyrobila dřevěnej, jako měl G. Washington, či kdo to byl, abych se vyhnula té úděsné proceduře ??? :-))

Hana Šimková 9.5.2020 18:05

Jak s Vámi cítím, protože prožívám celý týden to samé. Ještě že se ta znetvořená tvář dá schovat do té roušky.

Zuzana Pivcová 9.5.2020 16:08

Jani, od té doby uteklo už 12 let, stomatologie jistě pokročila a navíc to byl tehdy "lokální" odborník, neměl žádné velké vybavení, kdoví, jak by to už tehdy bylo jinde. Je ale pravda, že na stejný "masakr" bych už nikdy nešla. Tenkrát jsem neměla moc na výběr, byla to dvojka nahoře, bez zubu bych nechodila a na mé trochu nestandardní trochu dětské zuby by mi v tom místě můstek asi moc nešel. Tak jako průkazní materiál vkládám minigalerii fotek pod názvem "Implantát 2008."

Načíst starší příspěvky