Milí přátelé íčkařský. Nedávno jsem vám vyprávěla, jak si u své zříceniny pěstuji brambory, a posílala  jsem fotku toho svého záhonku. Někdo mi napsal, ať posílám fotky, jak brambory rostou.

Tak fotku posílám, ale poslední. Radovala jsem se, jak brambory pěkně rostou, ale někdo to na mne asi žaloval, asi záviděl a mně přišlo nařízení, že musím záhonek zlikvidovat. Prý to není náš pozemek, a tak si tady nemůžeme nic sázet.

Ten ubohý kousíček pozemku by sice jenom získal, ale nedalo se nic dělat. Záhonek jsem zlikvidovala, ale opravdu mi bylo dost těžko u srdce.

No, podívejte se, jak se těm mým bramborám  hezky dařilo.