Policie ČR - smutný životní reálný zážitek, který šokuje
Dnes jsem při cestě metrem zažil něco neuvěřitelného. U Muzea se kroutila žena ohnuta v křeči. Vypadalo to, že dopadne na zem, ale vždy se snažila narovnat, ale pak se zase v nohou podlomila a zůstala na místě zkroucena.
Udělal jsem krátký záznam 9 sekund (pracovní deformace pro případný pozdější důkaz) a šel k ní. Byla opitá, zfetovaná, nebo se jí něco stalo? Koukal jsem po okolí, každý kolem procházel, šest lidí kolem si vše dlouze natáčeli na mobil, totálně lidi bez zájmu, tak jsem chtěl také odejít, ale pak mně ťuklo, co když doopravdy jí něco je. Přišel jsem k ní, zeptal se jí, co jí je, podívala se na mne a něco zamumlala. Alkohol z ní nebyl vůbec cítit. Vzal jsem ji za ruku, aby se narovnala, skoro se to podařilo, ale pak se křečovitě opět stočila do klubíčka. Vyšli jsme ven a hledali policii, co tam vždy poblíž stojí. Stali tam dva s policistkou. Přišel jsem a řekl, ať se jdou podívat do vestibulu metra, a řekl, co se tam děje. Já blbec.
Dostal jsem doslovný kartáč od policistky, proč jim to říkám, proč za nimi chodím, proč nezavolám záchranku, že co kdyby jí něco bylo, a že nejprve záchranka a pak oni. Učitelka v praxi by jí záviděla, jak jí to šlo. Po třech minutách školení, že nejdříve záchrannou službu zavolat, a pak možná je, její kolegové otráveně zamumlali, že se tam jdou podívat, a policistka se zase pustila do mě, proč jim to říkám, že jsem měl volat záchranku… Naštvaná, jak nevím co, proč je otravuji. "No jo, ale co kdybych neměl u sebe mobil?" tiše jsem špitl. Bez odpovědi. Policie ČR má základní zdravotnický výcvik, na rozdíl ode mne, a určitě poznají, zda člověk potřebuje nutné lékařské ošetření, nebo ne, aby se nejednalo o marný výjezd sanitního vozu, a nikde neni psána povinnost nosit u sebe mobilní telefonní přístroj.
Pak se nedivme, když se něco na veřejnosti děje, že lidi raději jdou kolem a rychle pryč. Je hezké, že má policie na autě napsáno Pomáhat a chránit, ale podle toho, jak se zachovala ta trojice svatá, asi chudáci nevědí, vlastně komu pomáhat, a koho chránit. No, příště asi budu dělat mrtvého brouka. Nic nevidím. Po téhle mé zkušenosti s policií ČR mne napadlo hned jedno.
NEVIDÍM, NESLYŠÍM, NEZÁJEM... ÁMEN. Jdu dál, nic jsem neviděl. To doopravdy Policie ČR chce, aby člověk měl strach je oslovit, že se něco někde děje?
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
