Pro změnu opět básně, a to dvě z roku 1964

Jaro
 

Uklidňující girlandy světel

blikají do prázdna.

Tajemné kouzlo prochází

kaskádou pražských střech

a voní staletími

a ženským parfémem,

a voní starými tramvajemi

a Láskou

a rozkvétajícími stromy na Letné,

a voní polibkem

a Vltavou pod Karlovým mostem,

a Vltavou pod Vyšehradem,

a novým životem,

který se právě zrodil

za noci,

která voní

Láskou.

Vyšehrad 

Podzimní čas

Přichází čas, pomalu listí padá.

Barevný splín

nám do snů se vkrádá.

Za oknem pláčou smutně holé stromy,

ulice bez jména

a kapky skrápí domy.

Utichli milenci na svazích Lochotína

Po špičkách pije noc

poslední sklenku vína.

Černá a bezedná, jak dlouhé měsíce,

jak štěstí vržené do bláta ulice.

Pod stolem rozbitá poslední sklenka vína.

Srdce co hořelo,  pomalu uhasíná.

Plzeň