Co se to děje s námi lidmi?

Můj svět

Co se to děje s námi lidmi?

Datum: 20. 7. 2020

Diskuze: 11

Ilustrační foto: pixabay.com

Dnešní moje zamyšlení není moc veselé. Čtu zprávy a zoufám si: Co se to děje s lidmi, proboha? Támhle utýral nějaký nebožák psa, tady zas někdo malé batole, někde zas kvůli zisku ničí fenky množením až k smrti...

Pozvolna ztrácím k stáru víru v lidi. Jak mohou být lidé tak bezcitní, sobečtí a krutí?

Nechce se mi už ty zprávy vůbec číst, nemůžu totiž potom spát a trápím se. Jedinou radou ostatních je: NEČTI TO ! Část lidstva byla totiž krutá vždycky.

Odjakživa mezi námi byli „ti druzí“. Ať už to byli ti, kteří se tak stali „zlými“ jen proto, že byli sami týráni ve vlastní rodině, či se takoví už, bohužel, narodili – s příslušnými geny nebo odlišnostmi v mozku.

A co s tím? Co s tím máme dělat my, ti „normální a slušní“? Připadá mi totiž, že se to čím dál víc zhoršuje a nás výše uvedených je čím dál míň. Možná, že to bylo v dřívějších dobách také, ale protože nebyla taková „informovanost“, tak jsme o tom nevěděli. Ale přesto si myslím, že dřív byla společnost jaksi „zdravější“. Lidé se báli Boha, teď se zřejmě nebojí už vůbec ničeho. A to mne skutečně děsí. Zvládneme to? Už kvůli našim dětem a vnukům?

| Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

11 komentářů

Marie Doušová 21.7.2020 10:36

V každé době bylo násilí,nevraživost,lhostejnost a nepochopení si promluvit a řešit věci v klidu. Když dnes vidíte rodiny, jak se rozvádějí a nedokážou se dva dospělí lidé domluvit a tím trpí hlavně děti. Dnes je vidět v televizi,na internetu ze světa plno hrůz a válek. Nemůžeme tomu zabránit,ale můžeme se snažit předávat našim dětem lásku ,laskavost a vlídnost a věřit , že to s naší mládeží nebude tak hrozné.

Soňa Prachfeldová 20.7.2020 23:47

Tolik hrůzy je na světě, to bylo , je a bude. My to nevyřešíme a jen o tom čtu , je mi nanic. Je to těžké, vyřešit nemůžeme, lhostejní být nesmíme. Je příšerné, jak se množí přepadávání a loupeže. Je to dáno i globalizací světa. A úchylné tyrany a vrahy , takové zrůdy, by měli kompetentní eliminovat do smrti od lidské spolecnosti. A my senioři bychom měli mít zázračné obušky z pytle ven na grázly.

Jitka Caklová 20.7.2020 23:02

Teď jsi mě upozornila, že tam je od paní Pravečkové :-)

Jitka Caklová 20.7.2020 22:07

Jano, tento odkaz z PŘÍZNAKŮ TRANSFORMACE by se šiknul i k článku https://www.i60.cz/clanek/detail/16230/co-bude-po-smrti-rozhodnuti-je-na-nas

Jana Šenbergerová 20.7.2020 19:47

Svět je plný odpovědí, jen je chtít slyšet: https://www.youtube.com/watch?v=_0kntiD1H_Q

Zuzana Pivcová 20.7.2020 16:00

Některé zprávy (televizi nesleduji) nemůžu ani číst, když vidím pro mě nepřijatelný titul, ihned mizím. Ale naproti tomu zase vím, že je hodně mladých lidí, kterým cizí život není lhostejný. Pevně věřím, že "zlo" nezvítězí, ale s nikým o tom polemizovat nedovedu a nechci.

Marie Ženatová 20.7.2020 15:03

Paní Jano díky za zajímavý článek a také bych se chtěla k němu krátce vyjádřit. Zásadně večer nesleduji žádné zprávy - jsou často hlavně negativní a já bych se nad nimi také jen asi v noci zbytečně trápila. Snažím se být víc venku, pozorovat lidi, mluvit se sousedy a známými a od nich si brát jen ta pozitiva. Ale já osobně si myslím, že na vesnicích i menších městech převažují hlavně ti normální a slušní a to od dětí, které slušně pozdraví - až po ty nejstarší. Dobře totiž vím, že když se budu chovat dobře ke svému bližnímu, tak i on se bude ke mě chovat slušně.

Jana Hošková 20.7.2020 14:42

O tempora, o mores ! (Ó ta doba, ta morálka) - Ciceronův povzdech tuším, takže ano, nic nového pod sluncem...taky bych leckoho za ledasco s chutí přetáhla, kdybych si ovšem nebyla vědoma, že to odnesu já a dotyčný přetažený z toho vyvázne, jak bývá často zvykem :-)) Navíc jsem se dorazila přečtením poslední knihy p. Vondrušky o konci Evropy (doporučuji). Ano, Moniko, svou cestu si každý musí najít sám, to je jasné. Jen aby nějaká kloudná cesta před nimi vůbec byla.

Dana Puchalská 20.7.2020 12:00

Ano, lidi se už snad ničeho a nikoho nebojí. Občas bych každého, kdo provádí ty odporné věci s chutí něčím přetáhla. Až by si to konečně uvědomil. Ale to je asi neproveditelné, bohužel.

Věra Ježková 20.7.2020 10:43

Jano, já si myslím, že lidé jsou stále stejní. Jen podmínky, v nichž žijí, jim umožňují chovat se různě. Co třeba antika? To jistě nebyla mírumilovná a altruistická idylka. Nebo „humánní“ středověk. „Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“ Sokrates. Co se týká dnešní doby, samozřejmě s vámi souhlasím.

Eva Mužíková 20.7.2020 09:28

Jani, mluvíš mi z duše. Také NECHÁPU, kde se v lidech bere tolik zla. Zlo na lidských bytostech, zvířatech a přírodě. Zrovna včera jsem se tolik rozzlobila. Před několika lety vysázelo město u silnice ovocné stromy. Už tenkrát jsem o jejich osud měla strach... Uzrály první třešně, jenom pár a nějaký debil ulomil díky své nenažranosti hlavní větev. Stromeček zničený, nevytvoří tu správnou korunu. Až mne srdce bolelo, když jsem to uviděla. Kdybych to hovado přistihla, asi bych mu tou větví naflákala nenažranou hubu. Promiň výrazy, ale jsem opravdu rozzlobená...