Ze zdravotnictví veškerého

smutek snad až jímá,

člověk se chce dobrat svého,

není cesta přímá.

Kožní problém atypický.

Tu v ordinační době

lékaři volá jako vždycky,

nezvedne mobil sobě,

ač jím recept poslat může,

jednoduše vše vyřešit,

své by dostala hned kůže,

člověk mohl v klidu žít.

Mast ta volně není k mání, 

recept je vždy potřeba,

bylo by to k pousmání,

by včasná byla úleva.

Lázně ty prý napsat nelze

bez potvrzení o zdraví.

Na co tam však člověk leze,

než aby se uzdravil?

Nesplňuje věk sedmdesát,

přesto prý souhlas interny,

nemá o tom diskutovat,

nemá být moc dotěrný.