Vím, že jsem v prvním díle trochu mlžila, ale určitě už je všem jasné, že pobývám ve Vrbosce u Vandy. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění či dohadům, upřesňuji, že pobyt si platím, jako jiní ubytovaní. Mám pokoj s balkónem k východu, takže mne ráno budí slunce. Odpoledne už ke mně nesvítí, což je moc fajn, aspoň můj pokoj není jedna výheň. Od božího rána řvou cikády, ale po chvíli si na ten zvuk zvyknu a už ho ani nevnímám. Pan domácí dělá technickou kontrolu na kole, které mne bude vozit po ostrově. Sedlo sníženo, výška vyzkoušena, nasadím přilbu a můžeme jet. Vanda mě provází také kolmo a míříme k nejznámější pláži Soline. Tu přece znám, tady jsme byli na výletě, když jsem před pěti lety byla v hotelu Arkáda ve Stari Gradu. Jedeme ještě kousek za pláž a už je mi to jasné, tahle skála, takový přírodní skokanský můstek, se už několikrát objevila na Fotu dne. Vstup do vody je ale hodně krkolomný a pro kulhavku velice nebezpečný. Přesuneme se zpět k pláži, kde se vykoupeme a vracíme se do centra pohodlnou cestou kolem hotelu Adriatic. Vanda mi ukazuje obchody, kavárničky, restaurace, rybářské muzeum...vše pěkně pohromadě. Všude v jižních zemích se dodržuje polední siesta od dvanácti do tří, vracíme se tak akorát, abychom mohli siestovat, což já dodržuji i ve střední Evropě :-)

Odpoledne jedu zase k moříčku a nasbírám si malé ploché kamínky. Vzala jsem s sebou modrou barvu, namaluji mořské kamínky přímo tady. Dnes je slavnostní večeře na uvítanou, budou se grilovat ryby, které domácí koupili ráno na trhu ve Stari Gradu. K tomu zeleninová příloha z cuket a rajčat, vše ze zdejší zahrádky. Ryby miluji, tak si na nich pochutnávám a chválím vrchního grilovače. K večeři se podává i vlastní červené víno, ale já si jen cucnu a zůstávám u pití vody. Po jídle hrajeme Aktivity a moc se nasmějeme a takto rozveselená jdu před půlnocí spát. Ale to jsem neměla dělat, protože pak jsem se vzbudila ve dvě a do rána už jsem neusnula. Naštěstí mám noťas, a když už mne nebaví ani to, vzpomenu si na kamínky a maluju. Ráno Vanda připravuje apartmán ve druhém patře pro další hosty a dovoluje mi vyfotit si pár fotek i tam. Na stěně visí její svatební klobouček, a tak neodolám a dělám módní přehlídku a Vanda mě fotí. A já pro změnu pak fotím pláž a moře. Ani trochu nelituju, že jsem se sem i s tou nohou kulhavkou vypravila. Pandemie tady jakoby nebyla. V obchodech je sice povinná rouška, ale jinak potkávám lidi bez roušek. Vanda ale přísně dodržuje hygienická nařízení a všude v domě jsou připraveny dezinfekční přípravky a pro hosty vlastnoručně našila spoustu roušek, můžu si vybrat.