Ta porovnala strategie 27 evropských států v boji s rakovinou plic. Česko má podle ní rezervy v rychlosti schvalování proplácení léků nebo v legislativě omezující elektronické cigarety. V celkovém hodnocení pak Česko dopadlo podobně jako Polsko nebo Chorvatsko. Z Evropy jsou na tom nejlépe severské státy – například Dánsko, Norsko nebo Švédsko.

„V léčbě rakoviny plic je potřeba neustále usilovat o zlepšení. Jedno z pěti úmrtí na nádorové onemocnění je způsobeno rakovinou plic. Tato nemoc zabije stejný počet Evropanů jako rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Výsledky naší studie s sebou přinášejí návrhy, jak napomoci státům a jejich zdravotním systémům lépe se vypořádat s tímto onemocněním. V konečném důsledku tak mohou zlepšit kvalitu života lidí, kterým lékaři tuto nemoc diagnostikovali,“ představila výsledky studie Mary Bussell z The Economist Intelligence Unit, což je společnost spadající pod renomovaný ekonomický magazín The Economist. Analýza s názvem „Breathing in a New Era“, kterou podpořila společnost MSD, zkoumala v roce 2019 celkem 27 zemí Evropy. V nich sledovala 17 indikátorů z 5 různých oblastí, které ukazují, jak jednotlivé země přistupují k prevenci a kontrole rakoviny plic.

Česká republika dopadla dobře v oblasti zkoumající rakovinu plic jako společenský problém – zde analýza ocenila například zákaz kouření v barech a restauracích nebo regulaci tabákové inzerce. Pozitivně hodnotila také oblast výzkumu, kde poukázala na existenci kvalitního registru pacientů s karcinomem plic.

Rezervy má podle analýzy Česko v proplácení nových léků pojišťovnami – v průměru trvá 750 dní, než lék schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) začne proplácet pojišťovna. „Každý rok přicházejí na trh nové účinné léky. Bohužel ne všechny v České republice získávají úhradu od zdravotních pojišťoven, takže i přesto, že víme o jejich nesporných léčebných účincích, si je pacienti buď musí hradit sami, nebo na ně nedosáhnou. Situace se však zlepšuje, přelomem je například rozhodnutí o úhradě imunoterapeutického léku pro vhodné pacienty již v první linii bez toho, aby předtím museli absolvovat chemoterapii,“ potvrzuje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Problémy jsou podle analýzy také v oblasti přednostního vyšetření pro pacienty s rakovinou. V této oblasti Česko nemá podle výzkumníků vypracovaný systém, jak rychle zajistit vyšetření pacientů, u nichž vznikne podezření, že mají rakovinu plic. Česko v tom ale není samo – tento nedostatek se týká 44 % zkoumaných zemí.

Analýza také státům dává doporučení, na co se v boji s rakovinou zaměřit. Vyzdvihuje především vytvoření národního plánu pro boj s rakovinou plic, který právě v České republice chybí. Poukazuje také na důležitost včasné diagnostiky a screeningu. Ten by měl být v Česku díky spolupráci odborníků spuštěn už příští rok. Zdravotní systémy by také měly pracovat na zlepšení povědomí o rakovině plic mezi běžnou populací a praktickými lékaři a zlepšit srozumitelnost celého systému. Klíčové je podle analýzy i zlepšení dostupnosti inovativních léků pacientům a v neposlední řadě odstranění stigmatu, které si s sebou nemoc nese.

„Ze studie vyplývá, že důležitou roli v oblasti rakoviny plic hrají prevence a strategie na podporu zdraví. Zároveň víme, že včasné zjištění nemoci a předání do zdravotní péče jsou naprosto klíčové, pokud chceme zlepšit u pacientů výsledky léčby. Boj proti rakovině plic je boj s časem,” dodává Radka Lang ze společnosti MSD, která vznik studie podpořila.

Podle odhadu odborníků stojí rakovina Evropu přibližně 126 miliard eur ročně, včetně 52 miliard eur kvůli ztrátě produktivity.

O studii

Studie analyzovala 17 ukazatelů výkonnosti v 27 zemích – Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Izraeli, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Ruské federaci, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii. Tyto ukazatele byly posléze rozděleny do pěti skupin se zaměřením na strategickou prioritu a význam, které jednotlivé země boji proti rakovině plic přikládají, na zajištění včasné diagnostiky a léčby a na dostupnost registrů a souvisejících dat, jež umožňují výzkum na špičkové úrovni. Každá země získala hodnocení těchto 17 ukazatelů. Jakmile jednotlivé země obdržely první výsledky, proběhla pracovní setkání na národní úrovni s účastí zahraničních odborníků, kde se probírala zjištění studie s cílem stanovit doporučení, jak dosáhnout strategických a programových zlepšení. První výsledky počáteční fáze studie byly představeny na Evropském fóru pro boj proti rakovině v roce 2018 v Bruselu. Závěrečná zpráva s detailní analýzou výsledků se očekává na jaře roku 2020. Srovnávací studie skupiny Economist Intelligence Unit vznikla za podpory společnosti MSD. Celý report je možné stáhnout zde.

O rakovině plic

Rakovina plic, která vzniká v plicní tkáni, zpravidla v buňkách lemujících dýchací cesty, je nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocněním na světě. Dle WHO byla rakovina plic v roce 2018 diagnostikována 470 000 občanům Evropské unie a ve stejném roce 388 000 Evropanů následkům tohoto onemocnění podlehlo. Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je nejčastějším typem rakoviny plic, přestavuje přibližně 85 % všech případů. Malobuněčný karcinom plic (SCLC) se podílí na cca 10–15 % všech případů.