Když Maruška Novotná avizovala, že v září bude brát lázeňskou kúru v Mšené-lázních, svitla naděje, že na společné posezení u kávy nebo rovnou malý výlet by mohlo být zaděláno. A skutečně, našly jsme volný prostor mezi léčebnými kúrami a večeří a já jsem naplánovala okruh Českým středohořím, tak, aby se v co nejkratším čase dalo stihnout co nejvíc k vidění. Dopředu jsem neřekla, že si v rámci povinných středohorských "panoramat" vyšlápneme na magický Číčov. V den D jsme s mužem na lázeňském parkovišti přistavili náš výletní koráb, nalodili Marušku a jejího syna Jirku a vyrazili vstříc dobrodružství.
První cesta vedla snad skoro povinně do Dubiček ke kostelíku sv. Barbory se známou a hojně vyhledávanou vyhlídkou na Labe. Je to moje oblíbené místo a jsem ráda, že se mi podařilo dovézt tam další íčkaře a snad je i trochu zaháčkovat a vzbudit v nich touhu ještě někdy se tam podívat. Povzbuzeni výbornou kávou jsme pokračovali kolem pomníku Hanse Kudlicha s pluhem a Maruška tu na vlastní oči viděla, že Říp vyčuhuje opravdu odevšad. Pod Milešovkou jsme se proplétali středohorskými silničkami s báječnými výhledy a zastavili jsme v Sutomi. Tamní kostel jsem ještě nikdy neviděla otevřený, tak jsme museli nahlédnout. Měli jsme štěstí. Uvnitř na lešení nad oltářem nás pozdravili restaurátoři, kteří mu vracejí zašlou krásu, a pozvali nás na další návštěvu - tak za pět let.
Na zastavování s kocháním bohužel moc času nebylo, a tak jsme zastavili až pod Číčovem. Odvelela jsem posádku na pole a měla jsem velkou radost, že si po chvilce hledání Maruška i Jirka našli své malé poklady, kousky aragonitu. Zvolna jsme vystoupali na kopec a odměnou nám byly překrásné výhledy na všechny strany. Obláčky se předháněly a zdálo se, že ten nahoře si chce napravit reputaci za sychravé počasí, které nám poslal na zdolání Řípu.
Čas neúprosně běžel a k naší malé radosti nás tlačil ke spěchu. I tak jsme se ještě stihli zastavit na místech, kudy kráčely dějiny, a postáli v nikdy nedostavěném chrámu klarisek v Panenském Týnci a u Oldřichova dubu na Peruci.
Další minisetkání i60 je za námi a co mě se týče, těším se na další.