„Je zhola zbytečné ptát se, má-li život smysl, či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca

Nad smyslem života jsem se nikdy příliš nezamýšlela. Stejně bych nic nevymyslela. Žila jsem tak, jak jsem nejlíp uměla a jak mi to umožňovaly okolnosti. Samozřejmě jsem si někdy povzdechla, asi jako každý, „Jaký to má všechno smysl?“. Ale tím to skončilo. Mnohem častěji jsem se zamýšlela nad tím, co to je v člověku, že žije, jako by měl žít navždy, a přitom si je vědom konce své existence. Otázka po smyslu života tak ve mně vyvolává představu, že existuje nějaká vyšší moc, nemusí to být nutně Bůh, která tento smysl zná. Třeba ho poznáme, až z tohoto světa odejdeme.

Na dané téma by se jistě dala napsat i disertační práce. Já jsem se pouze pokusila najít na webu texty dokládající, že hledat smysl života není vždy nutné. Podle očekávání jsem nebyla příliš úspěšná. Naproti tomu jsem objevila nespočet stránek o tom, v čem smysl života spočívá.

V podtitulu článku A. Platznerové je uvedeno: „Přemýšlejte o smyslu života, ale nedělejte to pořád. Ušetřený čas věnujte žití, někdy nesmyslnému.“ Autorka dále píše: „Každý alespoň průměrně inteligentní a emocí schopný člověk se minimálně jednou zamyslí nad tím, zda je pro něj lepší žít, nebo by bylo jednodušší nežít. (Neříkejme tomu hned sebevražedné úvahy, přestože tyto jsou normální součástí psychického vývoje člověka a krizových momentů našich životů.)“

Podle autorky absence smyslu života dělá lidi nešťastnými a nemocnými, nalezení jeho smyslu je naopak léčí. A. Platznerová pokračuje těmito slovy: „Jenomže lidé, kteří o smyslu mluví nejvíce a vkládají znova a znova spousty energie do hledání argumentů a protiargumentů proti opodstatněnosti lidského života s jeho nehezkými chvílemi, s pocity marnosti a nesmyslnosti – tito lidé na své otázky málokdy nacházejí odpovědi.“

V článku „Jak najít smysl života a proč je důležité zamyslet se nad existencí člověka“ se konstatuje mj. toto: „Bez smyslu života se člověk cítí sám a nenaplněn.“ S tím si dovolím nesouhlasit. „Kdyby na otázku ,Jaký je smysl života?‘ existovala pouze jedna odpověď, jistě by bylo méně nešťastných. Jenže tak jednoduchý život není a pro každého je jeho smyslem něco jiného.“

Můj oblíbený autor, psycholog Tomáš Novák, odkazuje ve svém článku na Viktora E. Frankla, který jako první použil termín „psychologické vakuum.“ „Toto ´existenciální prázdno‘ nastává, pokud mizí pocit významu a smyslu života“.  V závěru cituje výrok připisovaný Sigmundu Freudovi: „Úvahy o smyslu života jsou samy o sobě diagnózou neurózy“. To mne zaujalo.

Simona Knotková mě názvem svého článku (viz Zdroje) samozřejmě nepotěšila. Představuje stručně výzkum badatelů z Michiganské univerzity, kteří analyzovali data téměř 7 000 lidí starších padesáti let, zapojených do celonárodního výzkumu. V závěrečném dotazníku měli hodnotit, do jaké míry souhlasí s tvrzeními typu „Rád vymýšlím plány do budoucna a dělám vše pro to, abych je proměnil v realitu“ nebo „Moje každodenní aktivity jsou triviální a nevidím v nich žádný význam.“ Výsledkem bylo skóre jejich životního smyslu. Vědci následně zjistili, že u lidí, kteří měli tuto hodnotu nízkou, byla větší pravděpodobnost brzkého úmrtí.

Stanislav Mihulka se zmiňuje o výzkumu více než tisíce Američanů různého věku, který ukázal, kdy hledáme nejčastěji smysl života. Studie vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu dokládá, že hledání smyslu života a jeho případné nalezení je důležité pro zdraví a pohodu člověka. Z hlediska věku má největší smysl pro mladší ročníky a seniory.

Vyhledala jsem si také citáty na dané téma. Převažovaly mezi nimi samozřejmě ty definující smysl života. Nejčastěji se objevovaly štěstí, láska a potřebnost pro ostatní. Některé vám předkládám.

„Bůh je mlčení vesmíru a člověk výkřik, který tomu mlčení dává smysl.“ José Saramago, portugalský spisovatel a laureát Nobelovy ceny za literaturu, 1922 - 2010

„Člověk by se neměl ptát po smyslu vlastního života. Měl by si uvědomit, že je to on, kdo je tázán. Život se každého ptá na smysl jeho života - a každý může odpovědět životu jen tím, co dělá; naší jedinou odezvou na život je chovat se odpovědně.“ Viktor Frankl, rakouský horolezec, neurolog, psychiatr a vysokoškolský pedagog, 1905 – 1997

„Jestliže život vznikl nahodile, jaký má potom smysl pídit se po jeho smyslu?“ Valeriu Butulescu, rumunský spisovatel, 1953

„Jsme tvorové pátrající po smyslu, kteří se musí vyrovnat s obtížemi vzniklými z toho, že jsme byli vrženi do vesmíru, jenž vnitřně postrádá jakýkoli smysl.“ Irvin D. Yalom, americký psycholog a spisovatel, 1931

„Ptáš-li se někoho, má-li život smysl, je naprosto jasné, že ten tvůj jej nemá.“ Neznámý autor

Možná mám v sobě smysl života zakotven implicitně a nepotřebuji si ho explicitně formulovat. Možná proto, že jako mladá jsem se o sobě a o životě napřemýšlela až dost.
 
Zdroje:

https://citaty.net/temata/smysl/

Jak najít smysl života a proč je důležité zamyslet se nad existencí člověka. https://www.jatodokazu.cz/najit-smysl-zivota-existence-cloveka/

Knotková, S. (2019): Nemáte smysl života? Podle nové studie možná dřív zemřete.

Mihulka, S. (2020): Našli jste svůj smysl života? Odpověď určuje kvalitu vašeho zdraví a pohody. https://www.stoplusjednicka.cz/nasli-jste-svuj-smysl-zivota-odpoved-urcuje-kvalitu-vaseho-zdravi-pohody

Novák, T. (2019): Je hledání smyslu života diagnóza? https://www.vitalia.cz/clanky/je-hledani-smyslu-zivota-diagnoza/

Platznerová, A.: Smysl života se nedá vymyslet. https://psychologie.cz/smysl-zivota-se-neda-vymyslet/