O babičce
Úvodní foto: archiv autorky

O dědečkovi jsem zde již napsala. Babičku jsem opomněla. Nejspíš proto, že k dědečkovi jsem měla blíž. Měl lepší přehled o světě a suploval mi nevydařeného tátu.

Babička Marie se narodila v Šárce, poblíž Matěje. Měla o několik let mladší sestru Antonii, zvanou Tonča, o niž se musela starat. Té dávala jejich maminka vždy přednost. Babička mi o svém dětství a mládí někdy vyprávěla. Např. o tom, jak kradly za války na nádraží z vagonů uhlí a jednou se s nimi vlak rozjel a ony musely seskočit. Byla vyučená pánská krejčová. Pamatuji si na krásnou singrovku, kterou měla doma. Dědečka poznala během Maninské I. dělnické spartakiády v roce 1921, kdy oběma bylo 16 let. Od té doby spolu zůstali. Jedna z mých vzpomínek na ni je, jak mu váží na miskových vahách 5dekový krajíček chleba v době, kdy měl cukrovku.

Když onemocněla tuberkulózou, lékaři jí nedávali mnoho šancí na přežití. Babička si denně drtila vaječné skořápky a jedla je. Lékaři byli překvapeni, jak se jí plíce zahojily. Tak to znám z vyprávění.

Kdybych měla babičku charakterizovat jedním slovem, bylo by to slovo urputná. Když jí např. lékaři v pozdním věku řekli, že má cvičit třikrát denně, cvičila šestkrát. Asi ve věku 86 let prodělala operaci kyčle, z níž se úspěšně zotavila.

Myslím, že doma babička o všem rozhodovala. Např. o tom, že její dcera, tedy moje maminka, nepůjde studovat farmacii. Protože vysoká škola byla v Brně a babička ji tam nechtěla pustit. Babička také rozhodla o tom, koho si maminka vezme. Maminka se ještě nechtěla vdávat. Taky chtěla jiného chlapce, ne mého tátu. Viděla jsem ho na fotce – byl to tmavovlasý fešák. Jenže v té době měla babička tu tuberkulózu. Chtěla vidět svou dceru zaopatřenou. A tak jí paní, která v životě poznala jen svého manžela, sdělila, že všichni chlapi jsou stejní a Karel ji má rád.

Babička měla ráda vlčí máky a chrpy. Vždy, když tyto květiny vidím, si na ni vzpomenu. Pekla na plotně báječné bramborové placky, uměla výborné lívance. Měla jsem moc ráda její škubánky zalité mlékem s brusinkami.

Po smrti dědečka žila babička ještě 26 let. O patro výš než já s maminkou, později maminka sama. Jen krátce byla v LDN. Pamatuji si naši poslední návštěvu u ní. Babička nehybně ležela, maminka na ni mluvila, ale myslela, že ji nevnímá. Babička se nepatrně pohnula. Řekla jsem: „Ona tě slyší“. Lehce jsem se jí dotkla. Druhý den ráno zemřela. Bylo jí 98 let.

Foto: archiv autorky

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
25 komentářů
Jan Zelenka
Věrko, to je úžasný příběh vitální a dominantní ženy. Určitě jsi po ní něco zdědila. Stručná, ale výstižná charakteristika. Stejně, jako u tvých dědů. Moc pěkné.
Jaroslava Handlová
Jsem dojatá z té hezké vzpomínky. Fotografie pěkně ukazují rozdíl tehdejších babiček oproti těm současným. Dokud si můžeme v dobrém zavzpomínat na své předky, jsme bohatí. Věro, dík.
Věra Ježková
Děkuji potřetí.
Eliška Murasová
Taky vzpomínám na svoji laskavou babičku. Věrko, Tvé vzpomínky přivály mé zasuté, díky! Pěkná stará fota.
Alena Tollarová
Pěkné vzpomínání na staré časy. Byly doby, kdy se rodiče poslouchali i v tak závažných věcech, jako je rozhodování o budoucím povolání nebo manželovi. To by dnešní mladí koukali. Já vzpomínkami na babičky přispět nemohu.
Irena Mertová
Hezká vzpomínka, staré fotky mě dojímají :-)
Soňa Prachfeldová
Věrko, jsi vzácně otevřená , jak to cítíš, tak napíšeš. Už dlouho mám v úmyslu napsat něco o prarodičích. Staré fotky mají své kouzlo. Hezké ohlédnutí do minulosti.
Dana Puchalská
Moc hezké vzpomínání. Děkuju.
Věra Ježková
Děkuji podruhé.
Marie Seitlová
Pěkný článek se vzpomínkou na babičku. I já ráda na ty své vzpomínám, hlavně na maminčinu maminku.
Daniela Řeřichová
Věro, zaujala jsi mě svým přímočarým vyprávěním, charakteristikou babičky i rodinných vztahů. Myslím, že je dobře, když má člověk kotvu, ví, kam patří.
Jitka Hašková
Krásná vzpomínka na babičku. Také vzpomínám ráda na svoji babičku - maminku mojí mamky. Bohužel jsem nemohla být na jejím pohřbu, protože jsem ležela v nemocnici a nemohla jsem ven.
Martina Růžičková
Věro, moc hezky jsi vzpomínku na babičku sepsala.
Marta Badalcová
Vzpomínám na své dětství stále častěji,babička s dědou úžasní lidé,do mých dvaceti let jsme bydleli společně,veselí lidé, vždy pro nás děti měli čas,babička vařila děda topil, večer byla černá hodinka,to byla idylka,děda s babičkou pekly výborné rohlíčky,vánočky a já hlupák se to od nich nenaučila,dítě nepřemýšlí o tom že tu jednou nebudou,děda říkaval"odepnu pásek a nařežu vám" nikdy to neudělal přesto že jsme pod okny křičeli a on byl po noční,zlatý člověk,babička mě učila vařit,děda napsal do sešitku recepty dodnes ho mám je to ukázka krasopisu,moje zážitky by byli na knihu,škoda že to dětství tak brzy končí.Každámu dítěti bych přála mít takové rodiče a prarodiče jako já ,ale to vím až dnes,tehdá to pro mě byla samozřejmost.
Věra Ježková
Děkuji vám. Myslím, že jsem spíš po tátovi. Babiččinu urputnost jsem určitě nezdědila; bohužel. Druhou babičku jsem zažila jako dítě taky, ale vídala jsem se s ní mnohem méně. Maminka ještě žije – v Praze v DS. Už jsem ji delší dobu neviděla, ale pravidelně si s ní telefonuji prostřednictvím její skvělé mladé pečovatelky. Květnatě psát neumím a tento styl se mi ani moc nelíbí.
Anna Potůčková
Krásné vyprávění, krásné vzpomínání. No někdy je život opravdu hodně složitý, jsou klikaté cestičky a ne vždy jsme autory svých stavů - něco nám bylo podsunuto, co bychom sami svým rozhodnutím neudělali.
Zuzana Pivcová
Tvé vyprávění se mi líbí a vážím si ho. Je věcné a přitom i citově podbarvené, nijak literární, žádné příliš květnaté věty. Obsahuje vše, cos cítila, cos chtěla říct. Moc děkuji.
Alena Várošová
Věruš,moc hezké vzpomínání.z matčiny.Pamatuji si na obě babičky jak z tátovy strany,tak ze strany matky.Babiřka z tátovy strany byla to žena inteligentní,sečtělá,chodila moderně oblečená a jaká byla?.Snad tak pracovitého člověka jako byla ona jsem nepoznala.Uměla výborně vařit a všechny domácí práce,pošila celou rodinu..Uměla taky dřít do padnutí na zahradě,celý sad jabloní a na poli.Takže i když to byla dáma, práce na vesnici kde měli krávu,kozu s kůzlaty,kačeny,slepice a králíky ..Tu obdivu stále ve svých vzomínkých,jak to vše mohla zvádnout.Vždy čistá a upravená..Druhá bya obyčejná vesnická babička v šátku a fěrtochu taky s domácími zvířaty,byla milá.
Hana Čadová
Obě dvě babičky jsem zažila. Jedná žila u MB (tam jsme moc nejezdili, teta Anežka návštěvy zakazovala) druhá babička od HB nás ráda měla.
Naděžda Špásová
Oprava: jsem; s mojí
Naděžda Špásová
Věrko, hezky napsané. Já si vzpomínám na obě babičky. Tu tátovu jpsem viděla jednou v životě a nijak mě nenadchla. U druhé babičky jsme chvíli bydleli. Měla jednu ruku, památka z války, pocházela z mojí matkou z dnešní Ukrajiny. Byla tak trochu generál, nesnášela mého tátu, měla jsem vždycky dojem, že mně nemá moc ráda, protože jsem mu byla podobná. To už se nedozvím, už tu nikdo z nich není. Obdivuji tvojí paměť, že si na to tak dobře vzpomeneš. :-)
Hana Nováková
Věrko, tak nějak se mi zdá, že se mi na babičku vzpomíná lépe než na vlastní matku. Z krásné vzpomínky cítím, že to tak máte i vy.Nebo se mýlím? Fotky jsou milou vzpomínkou na ty dávno minulé časy. Staré, černobílé, nebo ty do hněda - dnes se tomu říká sépie, mám ze všech nejraději, nesou v sobě tu pravou nostalgii.
Jan Zelenka
Věrko, je to krásná rodinná vzpomínka. Vždy můžeme vzpomínat na to dobré a to horší raději upozadit. Fotky jsou taky moc pěkné a mají tu správnou patinu čas minulých. Já jsem zde, v listopadu loňského roku, dával šest dílů něčeho podobného - Výprava do ztraceného času.
Jana Šenbergerová
Věro, díky za možnost nahlédnout do soukromí tvé rodiny. Kdybych měla charakterizovat svou babičku jedním slovem, bylo by to - veselá. Po ženské linii máš dobrou genetickou výbavu. Já jen přes babičky, maminku už jsem věkem překonala.
František Matoušek
Krásná vzpomínka na milovanou osobu. Hezké jsou i fotografie.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše