Za svůj život toho člověk ztratí, ale i najde hodně. Ztrácíme přátele, své blízké, své domácí mazlíčky. Na druhou stranu, aby byla dodržena rovnováha, spoustu toho nacházíme a objevujeme. Nebudu vypisovat, co nacházíme, protože u každého jedince je to jinak, jediné, co máme všichni společné, je láska a to láska ke komukoliv a k čemukoliv.
Tak, teď jsem si dovolila trochu filozofování a zkusím použít humor. Proč jsem příspěvek nazvala Ztráty a nálezy, hned vysvětlím. Co člověk taky může ztratit, je peněženka. Ano, tuto věc, která je pro mnoho z nás moc důležitá, pro mě taky, jsem ve středu ztratila. Stalo se to podruhé v mém dlouhém životě. A přišla jsem na to ve čtvrtek, když jsme se s dcerou chystaly jet utrácet. Jak to tedy bylo. Vzala jsem si kabelku, dávala jsem do ní mobil a něco jsem v ní hledala, a jak tak v ní štrachám, něco mi chybí. Ano, peněženka, hádáte správně. V tu chvíli jsem myslela, že mě klepne pepka. Polilo mě horko a zařvala jsem, že šrajtofle je pryč. Dcera mi říká, ať neblbnu, že se najde. V mozku se mi roztočila kolečka a já vyjmenovávala, kde jsem ve středu byla. Takže jsem zavolala do lékárny, ta byla poslední, a nic, manžel, který odjel na veterinu pro léky, se díval v autě a nic, v ulici, kde se nachází lékárna, taky nic, bezdomovců v parčíku jsem se z obavy ptát nešla. Fakt se mi chtělo brečet. Naštěstí tam nenosím doklady, důležitá byla jen platební karta, tak, babo, raď. Neradila baba, ale dcera, bankovní Helpdesk a trocha zklidnění.
Nebudu to déle protahovat. Nákup v Möbelixu, Tamdě a Kauflandu se uskutečnil, naše hodná dcera mě finančně založila, nechala jsem zablokovat svou platební kartu, a jely jsme domů. Po cestě jsme se dohodly, že si vezmeme klíče od našeho auta a pro jistotu to tam ještě prohlédneme. Když ho Terka otevřela, zavolala na mě, že to musím vidět. No a já viděla, mezi předními sedačkami na otvoru pro pití trůnila moje milovaná peněženka. Nevěřila jsem svým očím, manžel mi tvrdil, že to auto prohlédl důkladně. Když jsem mu ji doma ukázala, nevěřil svým očím on. Ani jsem mu nevynadala, nějak to nešlo.
Radost z nálezu nejcennější věci v mé kabelce pochopí jen ten, kdo to také zažil. Proto jsem tomu dala tento název. Pokud se to bude někomu zdát přízemní, je to jeho věc, já pozemskými statky nepohrdám. Za několik dní mi přijde nová karta, zatím budu utrácet s kartou manžela. Přeji všem hezký a méně uplakaný podzim.
Pošlete odkaz na tento článek
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %