Žijeme v době, kdy snad každý radí každému. Nechci nosit dříví do lesa, tak použiju trochu statistiky. I když si myslíte, že statistice nerozumíte a že to jsou nějaká nedůležitá čísla, podívejte se na ně se mnou.
Rostou všechny počty - infikovaných,. nemocných, zemřelých. A bude to stále horší. Jak se k tomu postavit?
Kouknem se do statistiky. Denně se zveřejňují počty těch, kteří jsou právě nemocní. V každé obci. Tak třeba v Hodkovicích, kde žiju, je to 31 lidí, v Náchodě, kam jezdím, 279 a v Praze 19738 nemocných.
Vypadá to opravdu šíleně nebezpečně. Avšak počítejte: v Hodkovicích žije necelých tři tisíce obyvatel, takže je nemocný zhruba 1 člověk ze sta. Náchod je mnohem větší, skoro 20 tisíc obyvatel a 279 nemocných, takže to je zase zhruba 1 člověk ze sta. V Praze to je 1-2 lidi z každé stovky neboli 1,5 procenta. Ve většině měst to není víc, někde to jsou i dvě procenta, dva lidi ze sta, ale ne třeba deset nebo padesát. Jednoduše řečeno, není tak úplně snadné se nakazit, jestliže nevyhledáváte rizikové situace.
Které to jsou? Pobyt na pracovišti s nezakrytými ústy a nosem. To většině z nás už naštěstí nehrozí. Pak rodinné oslavy, na které se sjede příbuzenstvo. To teď určitě nedělat! Návštěvy a hlídání vnuků, kteří sami chodí do školy (teda když ji nemají zavřenou). To taky bohužel raději ne, protože vnuci mohou být nemocní bez příznaků. Nejhorší je, když se sejde víc lidí, jsou spolu v jedné místnosti, nevětrá se se tam a ještě jsou blízko u sebe. Takovým situacím se vždy vyhněte. Nejlepší je naopak pohyb na čerstvém vzduchu. Procházky nikdo nezakázal a nezakáže. Já jezdím na kole pro výborné obědy k výdajovému okénku, které je 7 km daleko, a cestou míjím dvě další.
Zpátky k tomu 1 – 2 procentům nemocných. Ty na ulici sotva potkáte, protože většinou leží doma v posteli anebo jsou v nemocnici. Takže to by bylo dobrý. Koho ale můžete potkat, to jsou ti nově nakažení. Ale ti to většinou chytli doma nebo na pracovišti. Na těchto dvou místech vzniká 60-80% všech nákaz.
Jde tedy o to, kolik je kolem vás těch nově nakažených. Nemáte-li kolem sebe nemocné doma nebo na pracovišti, tak to víme jen zhruba. Pomáhá další statistika, takzvané reprodukční číslo. To udává počet lidí, které v průměru nakazí jeden nemocný. Tento týden se reprodukční číslo pohybuje někde mezi 1,2 a 1,4. Pozor, to je za celou republiku, ne právě za vaši obec. Kdyby skrytě infikovaní (bez příznaků) infikovali jen 1,2 až 1,4 dalších, to by bylo výborné, protože třeba u nás v Hodkovicích by se mohlo potkat 31 krát 1,2 až 1,4, to je 37-43 lidí. To je pořád ještě velmi málo. Bohužel jestli se virus přenáší snadno, tak to číslo bude neustále narůstat. Kvůli tomu jsou vlastně ta omezující opatření, protože víc infikovaných = víc nemocných = víc hospitalizovaných = víc těžce nemocných = víc zemřelých. A současně se přeplní zdravotnické kapacity. Ani ne počty lůžek, jako spíš počty ventilátorů a počty lékařů a sester.
Abychom se vrátili k těm vyhlídkám v našem městě. Není snadné se nakazit, když si dáváme pozor a nevystavujeme se zbytečně riziku. Avšak nesmíme být ani příliš ustrašení, pevně zamčení doma, nevycházet a nedělat vůbec nic. Nejsme-li nemocní, musíme zůstat aktivní. Tři druhy aktivit potřebujeme: Přiměřenou tělesnou aktivitu, stačí hrabat listí nebo chodit na procházky, nemusíme zrovna běhat. Druhá věc – nějaké duševní aktivity. Nestačí občas vyluštit křížovku a koukat na televizi. Mnohem lepší je číst knihy, vyhledávat si něco na internetu a – budete se divit – vařit nebo kutit něco ne úplně jednoduchého. U čeho prostě musíte myslet. Kdo nepoužívá svaly, tak mu zakrňují, pak ho začnou bolet ruce nebo snadno upadne atd. Kdo nepoužívá hlavu, tak mu degeneruje podobně jako ty svaly. Napsal jsem to zjednodušeně, ale vpodstatě to platí. A ta třetí aktivita – to jsou společenské kontakty. Nemůžete-li se scházet s přáteli, příbuznými a sousedy, tak aspoň mluvte přes plot nebo si telefonujte. Dospělým vždycky říkám: jestli někde bydlí vaši staří rodiče, tím spíš, když třeba jen mamka nebo jen taťka, tak jim aspoň denně zavolejte. Denně v šest večer. Jak se máš? Co se stalo? Co je zajímavého? To není jenom nějaká zdvořilost. To je vpodstatě terapeutický (léčebný) postup, který udržuje lidi v lepší formě, než kdyby jako osamělí seděli na gauči a koukali před sebe. Nečinnost poškozuje starého člověka víc, než si umíme představit.
Použili jsme tady statistiku – počty nemocných, počty obyvatel, zdroj nákaz v % a reprodukční číslo. čísla na první pohled nudná, ale dovedou nás k velmi praktickým úvahám, jak rozumně situaci posuzovat a co dělat. Sami si ta čísla můžete najít. Počty nemocných nejsou na webu ministerstva zdravotnictví, jak byste čekali, nýbrž si je musíte vyhledat na podivné adrese flo.uri.sh. Ano, postupně se to zhoršuje, ale se středověkou epidemií moru to fakt nemá nic společného. Opatrujte se, ale čísel se už neděste.
Přeji vám, ať jsou současné koronázdniny co nejkratší, ať nemáme na konci roku Koronoce a samotný Koronáček ať je zalezlý daleko u severního pólu.
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Redakce
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
Redakce
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Redakce
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Redakce
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný…
Před několika dny byl na i60 vydán článek o věkové…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Ukázkový úvodní text článku
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Redakce
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
