Mrtvice neboli mozková příhoda je akutní stav, při kterém dochází k nedostatečnému dokrvení určité části mozku. Příčinou bývá nejčastěji ucpání cévy nebo její prasknutí. V důsledku toho dochází ke snížení nebo úplnému zastavení funkce zasažené části mozku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihne alespoň jednou v životě každého čtvrtého člověka a jedná se o druhou nejčastější příčinu smrti. V České republice zasáhne ročně až 30 tisíc lidí a 8 tisíc mrtvici podlehne. „Pokud se pacientovi nedostane včas vhodná léčba, až třetina postižených trpí trvalými následky, jakými jsou například částečné ochrnutí končetin či poruchy řeči. Život pacientů po mrtvici se tak významně komplikuje v celé řadě aspektů. Na lehkou váhu však nesmíme brát asi psychickou zátěž, kterou tyto komplikace mohou vyvolat,“ popisuje revizní lékař VoZP Ladislav Hadravský.

„Mozek jako řídicí centrum celého lidského organismu je přirozeně závislý na neustálém příjmu okysličené krve. Při mrtvici se tento přísun zastaví a v tu chvíli hraje roli každá vteřina. Neokysličené mozkové buňky umírají už po pěti minutách. Pokud je však léčba zahájena do jedné hodiny od vzniku příznaků, až 70 % pacientů se zcela zotaví. V opačném případě může tento stav vyústit v trvalou invaliditu či úmrtí,“ vysvětluje Ladislav Hadravský.
Mezi první příznaky patří ochablost obličejových svalů, dost často bývá viditelná například na spadlém koutku na jedné straně úst. Rozpoznání rizika mrtvice a zavolání pomoci hraje naprosto zásadní roli. „Pokud máte u někoho podezření na mrtvici, můžete ho zaprvé požádat, aby se zkusil usmát, zda mu neklesne koutek nebo například víčko. Zadruhé ho požádejte, aby zvedl obě ruce, v případě mrtvice bude mít problémy je udržet ve stejné výšce. Posledním varovným příznakem může být porucha řeči. Projevuje se například neschopností opakovat věty, zadrháváním a tím, že obsah vět často postrádá smysl. V takovou chvíli na nic nečekejte a volejte záchrannou službu. Čím dříve se postiženému dostane pomoci, tím větší šanci má na rekonvalescenci,“ vysvětluje Ladislav Hadravský.

Cévní mozkovou příhodu může prodělat člověk jakéhokoliv věku. Mezi hlavní rizikové skupiny patří lidé s vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu v krvi. „Začít snižovat nebezpečí mrtvice můžeme okamžitě. Důležité je dodržovat správnou životosprávu, jíst dostatek ovoce a zeleniny a pravidelně se hýbat, ideální jsou například procházky v přírodě. Důležité je však také nekouřit a omezit konzumaci alkoholu. Doporučujeme absolvovat pravidelné vyšetření u praktického lékaře, který tak může průběžně sledovat váš zdravotní stav a upozornit na eventuální rizika. V případě potřeby zásadní úpravy jídelníčku vám také napíše žádanku na návštěvu nutričního terapeuta,“ popisuje správnou prevenci Hadravský.