Jak na nás v San Marinu mrkala z pizzy dvě malá očička
"San Marino založil v roce 301 potulný mnich sv. Marinus asi 25 km od italského letoviska Rimini. Je to nejstarší stále existující republika světa a zároveň třetí nejmenší stát Evropy. Cesta sem vede jen po silnici, železnici ani letiště nemá. Přesto ho každoročně navštíví kolem 3,5 milionů lidí. Většinou se zdrží jen jeden den..."
Navštívili jsme Rimini a poté San Marino a po prohlídce se rozhodli, že si dáme v poledne nějaký oběd. Zašli jsme do pizzerie. Nebudu nic riskovat (za těžce našetřené peníze) a dám si něco, o čem vím, že to sním.
Dcery byly téhož názoru. Manžel ale jako vždy byl v opozici proti nám, ženským, a že si dá pizzu s dary moře, ačkoliv jsem ho varovala, že to přece nikdy nejedl. Právě proto - odvětil vzpurně.
A zatímco my se pustily do svých porcí, on chvíli čekal, než mu přinesli požadovanou pizzu. Mezi svými sousty jsem ho pozorovala. Podrobil pizzu nejprve bedlivému zkoumání – no jo, bylo tam všechno, i malá chobotnička ! Začal se v tom podezřele hrabat a najednou převrátil půlku pizzy přes tu druhou a navrch položil ubrousek. Aha, něco našel, zaradovala jsem se jízlivě. Odložil i příbor, aniž do pizzy vůbec hrábl. No co je, chtěls dary moře, máš dary moře ! Mlčel a tvářil se divně. Bodejť by ne, určitě zas došlo na má slova. Až venku jsme z něj vypáčily, že z pizzy na něj mrkala dvě očička ! Ono to bylo všechno ještě živé a hýbalo se to ! Teda neslyšela jsem, že by si Italové libovali v pojídání těch potvůrek zaživa, ale někdo holt rád vdolky a jinej…zas pořádně propečenou vepřovou.
No bezva, kdyby sis dal to, co my, mohly jsme si místo tvé pizzy koupit nějakou tu parádu, setřely ho dcery. Pak se nám ho přece jen zželelo, že bude mít do večera hlad, a koupily jsme mu bagetu. Bez očiček ! A já si představovala, jak muselo být tomu chytrému zvířátku, nejdřív ho ohřejou v troubě a pak ho někdo, s odpuštěním, sežere zaživa …. ale vždyť naše prase je taky chytré…a co s ním děláme !!! Jestli já bych se neměla stát vegetariánkou…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
