Cestu z venkova do Prahy lemovaly o prvním adventním večeru rozzářené stromky.
Odvyprávěla jsem vnukovi polozapomenutý příběh, spojený s básníkem a žurnalistou Rudolfem Těsnohlídkem, autorem lyrické bajky o lišce Bystroušce.
Se jménem spisovatele je ale spjata i novodobá tradice rozsvícení vánočních stromů na náměstí měst s cílem prostřednictvím sbírek pomáhat potřebným dětem.
K této tradici se váže událost z 22. prosince 1919, kdy Rudolf Těsnohlídek a jeho přátelé malíř František Koudelka a úředník Josef Tesař nalezli v lese u Bílovic nad Svitavou rok a půl staré děvčátko. Malou Lidušku zachránili před umrznutím a bezdětná rodina z Brna ji pak přijala za svou.
Byla vypátrána i matka. Služka s nemanželským dítětem nemohla nikde získat práci, a tak se uchýlila k zoufalému činu. Neunikla ani pětiletému žaláři, ani výčitkám svědomí.
Rudolfa Těsnohlídka pohnutý příběh velmi zaujal.
Začal se hlouběji zajímat o osudy opuštěných dětí a rozhodl se vybudovat pro ně domov.
Inspirován příkladem z Kodaně podnítil vznik tradice vánočních stromů, pod nimiž lidé dobrovolně přispívají sociálně slabým.
I jeho zásluhou byl 13. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně slavnostně rozsvícen první vánoční strom republiky.
Trvalo další čtyři roky, než byly získány nezbytné finance pro položení základního kamene brněnského dětského domova Dagmar. Iniciátor Rudolf Těsnohlídek se splnění svého snu nedožil.
Domov dodnes nese jméno laskavé dánské královny Dagmar (Markéta Přemyslovna, 1186-1213), dcery českého krále Přemysla Otakara I.
Tradice masarykovské republiky byla zpřetrhána německou okupací. V roce 1945 na ni navázala vánoční sbírka pro válečné sirotky.
Po letech útlumu bylo stavění vánočních stromů republiky obnoveno Irenou Svobodovou, manželkou prezidenta Ludvíka Svobody. O Vánocích 1968 poprvé uspořádala sbírku pro SOS dětské vesničky, které se tehdy u nás začaly budovat.
Přestože letošní rok nepřeje setkávání, nasvícený vánoční strom, tóny koled, vůně cukroví a zjihlé hlasy našich přátel a blízkých dávají vědět, že nastal tajemný adventní čas.
Pokoj lidem dobré vůle!
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %