Jiráskovy sady najdete v centru města na soutoku řek Labe a Orlice. Jsou nejstarším parkem na území města, vznikly na konci 19. století v době, kdy bylo město ještě uzavřeno hradbami. Původně byl ve výběžku na soutoku ovocný sad a zelinářské zahrady. Po jejich zrušení vznikl na tomto místě roku 1868 důstojnický park, který nebyl přístupný veřejnosti. Důstojnický park byl postupně vybavován a rozšiřován, v roce 1918 dostal název Jiráskovy sady a začal být přístupný i pro veŕejnost.

Jiráskovy sady leží na výběžku u soutoku řek Labe (vlevo) a Orlice (vpravo)
Postupně se měnili jak majitelé pozemku, tak i vybavení parku. V roce 1908 byla část pozemku na břehu Labe poskytnuta na výstavbu městské elektrárny dnes známé pod jménem Hučák. V letech 1926 byla v parku založena rozsáhlá růžová zahrada, o rok později alpinárium. V roce 1929 zasáhla park silná vichřice, při které bylo zničeno na 300 stromů. Následovala rozsáhlá rekonstrukce sadů, její součástí byla i výstavba restauračního a hudebního pavilonu. V roce 1934 bylo na soutoku řek umístěno sousoší Labe a Orlice od Josefa Škody, které tehdy vyvolalo nemalý rozruch. V roce 1935 sem byl přivezen z Polany malý dřevěný kostelík. K další vlně rekonstrukcí došlo i po listopadu 1989.
Jiráskovy sady jsou jednoznačně nejoblíbenějším parkem ve městě, navštěvují ho bez rozdílu příslušníci všech generací. Nikdo neopomene návštěvu “špičky” parku, kde může vidět soutok vody dvou řek na vlastní oči. Většinou mívá každá z řek trochu jinou barvu, i když na fotografii to tak nevypadá. A krmí se tady i kachny a další vodní havěť. Bohužel se tu často přemnoží nutrie, které je pak nutné odchytit a přemístit jinam. Maminky s malými dětmi se po nakrmení kachen většinou přesunou do zastíněné části parku blízko u vstupu, kde je umístěno perfektně vybavené dětské hřiště. Toto hřiště jako jedno z mála funguje i během zimy. Moje vnoučata ho milují, kdykoliv přijedou do Hradce, musí ho navštívit a projít si všemi atrakcemi.
Mládež chodí odjakživa do Jiráskových sadů randit, nejoblíbenějším místem pro tento účel je v prostoru nad alpináriem nebo na palouku u sousoší Labe a Orlice. Tento park často navštěvují i studenti Hradecké univerzity se skripty v ruce, kampus je s parkem spojen moderni kovovou lávkou přes řeku Orlici. V hudebním pavilonu se během léta konají romantické svatby nebo promenádní koncerty, kterým dává přednost spíš starší generace. Lavičky u pavilonu bývají každé letní nedělní odpoledne obsazené už dlouho před zahájením. Návštěvníci parku také často spojují jeho návštěvu s prohlídkou stále funkční vodní elektrárny na jezu nazvaném Hučák, která byla vybudována na Labi těsně před soutokem. Mimochodem v elektrárně je volně přistupná expozice obnovitelných zdrojů elektřiny, kterou bych vřele doporučila rodičům se školními dětmi. Mohou si tam vyzkoušet různé modely související s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kromo toho se v průběhu roku v Jiráskových sadech koná i celá řada dalších akcí jako například Vítání jara, Svátek vína či hudební koncerty. Zajímavostí také je, že park je oplocený a na noc se zamyká. Přístup sem nemají ani psi ani cyklisté.

Jeden ze vstupů do parku je u jezu a elektrárny Hučák.

Druhý vstup do parku je od zimního stadionu. Tento park má na rozdíl od Šimkových sadů již klasickou parkovou úpravu.

Dřevěný kostelík byl postaven ve východoslovenské obci Habura někdy začátkem 17. století. V roce 1744 zakoupen obcí Malá Polana. V roce 1934, kdy hrozilo jeho zničení, jej zakoupilo město Hradec Králové. Byl rozebrán, opraven, znovu sestaven a umístěn do Jiráskovych sadů jako pravoslavný chrám na památku československých legionářů padlých v Rusku. Jeho poslední kompletní rekonstrukce proběhla v roce 2019. V sezóně zde probíhají komentované prohlídky.

Hudební pavilon je umístěn ve středu parku. Konají se v něm svatby i různá hudební vystoupení.

Neobsazené lavičky, to je unikátní okamžik v tomto parku.

Tatáž řada laviček, ale pro změnu v zimě. Teď se nedivím, že na nich nikdo nesedí..
.

Pohled do růžové zahrady, bohužel v období pozdního podzimu, kdy jsou růže už odborně ostříhané.

Ještě jeden pohled do podzimní růžové zahrady - některé její prvky by si také zasloužily rekonstrukci.
Sousoší Alegorie soutoku Labe a Orlice od Josefa Škody představujíce splynutí dvou největších východočeských řek.Zatímco v době umístění sochy do parku označili někteří obyvatelé města nahá těla milenců ležících v trávě za zcela nemravnou a nevhodnou podívanou nejen pro děti, ale i pro dospělé, jiní dílo považovali za velice zdařilou alegorii. Nazí milenci představují Labe a Orlici. Jejich štíhlá a dlouhá těla vyjadřují délku obou řek od svých pramenů po soutok. Labe levou rukou s něhou a respektem přijímá Orlici. Uvolněná Orlice se Labi naplno odevzdává.

Výběžek parku bývá obsazený vodní havětí. K radosti dětí i dospělých.

Nutrie se do parku neustále vracejí a škemrají o něco k snědku.

Poterna - 7,5 m dlouhy tunelový průchod (pevnostní výpadová branka). Dnes je to průchod z centra parku do růžové zahrady. Moje vnoučata tohle místo milují. Dědeček, který je tam vodí, jim pokaždé vypráví, jak tudy chodíval, když byl ještě v jeslích. Jako malé děti prý vždy v tunelu houkaly a hrály si na vláček.
V parku je plno starých a vzácných stromů i pár stinných zákoutí.

Jeden z oblíbených objektů na dětském hřišti - pirátská loď. Dětské hřiště je umístěno do vizuálně oddělené části parku, takže skotačící děti neruší ostatní návštěvníky. V parném létě je výhodou, že je celé zastíněné stromy. Jediným minusem jsou trubky parovodu, vedené v této části po povrchu. Bohužel ještě pozůstatek doby minulé...

V parku se konají i různé akce - tito cyklisté sem mohli výjimečně vstoupit i se svými historickými koly.
A
Letecký pohled na Jiráskovy sady na soutoku Labe a Orlice v Hradci Králové
Osobně mám tento park velmi ráda. Možná proto, že je nejblíž mému bydlišti. Třeba i proto, že je krásně proměnlivý v různých ročních obdobích. Snad i proto, že zde bývá většinou klid a pohoda. Od jara do podzimu zde stále něco kvete a voní. Chodívám sem často, sama i s někým, s fotoaparátem i bez. Fotografie jsou z mého archivu a byly pořízeny v různých letech a při různých příležitostech. Jen poslední letecká fotografie je převzatá z map na Seznamu.
Zdroje informací:
Wikipedie - Jiráskovy sady Hradec Králové
www.hradeckralove.orgSeznam - mapy - letecký snímek
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %