Jistě je mezi námi hodně takových, kteří občas sledují předpovědi počasí a utkvěla jim v mysli meteorologická stanice Maruška v Hostýnských horách. Tak k této stanici a stejnojmenné rozhledně jsme se v neděli 10. ledna vypravili s naším vnoučkem na výlet.
Ráno jsem upekla maso, vytáhla knedlíky z mražáku a kyselé zelí v kyblíku čekalo v lednici na náš večerní návrat. Vyrazili jsme po deváté hodině do vedlejší vesnice na autobus, který nás zavezl do Bystřice pod Hostýnem. Bylo v něm pár lidiček, takže cesta byla příjemná. Horší situace nastala v dalším autobuse směr Chvalčov, Tesák a Troják. Když jsme na autobusovém nádraží nastoupili a místa na sezení se hezky naplnila, byli jsme spokojeni. Všichni jsme měli roušky a dodržovali rozestupy. To jsme ještě netušili, že na další zastávce bude čekat asi 50-60 zájemců o přepravu, a že je všechny náš "hodný" pan řidič nasouká do autobusu. Žádných 15 m čtverečních, jak je předepsáno v obchodech. Ti, kteří se nevešli předem, nastoupili středem. Troufnu si napsat, že ti, co stáli namačkaní jak sardinky, neměli kolem sebe prostor ani 15 cm. Vidět to pan ministr Blatný, tak to nepřežije. Už se to nedalo vzít zpátky. Když jsme dorazili do cíle, do sedla na Trojáku, bylo parkoviště před chatou totálně přeplněné. Potřeli jsme se desinfekcí a my dva kmetové jsme do sebe obrátili každý jednu štamprlku protikoronavirové slivovičky.
Den byl jako vymalovaný, modré nebe, námraza na stromech a asi deset cm sněhu - taková správná Ladovská zima. Bílé svahy se hemžily barevným rodinkami s malými dětmi, sáňkami a různými plemeny pejsků od malých až po ty velké.
Vydali jsme se po zasněženém svahu směrem k prvnímu cíli naší cesty, k rozhledně Marušce. Výhledy na Hostýnské hory, na Čerňavu, na Kelčský Javorník byly okouzlující. Stejně tak i na druhou stranu, na Valašsko a na větší hory - Beskydy. Staré dřevěné chaloupky se krčily mezi zasněženými stromy. Rozhledna nás překvapila svou výškou, byla na rozhlednu hodně malá. Hned vedle stála meteorologická stanice se všemi stožáry a měřícími přístroji, co zaznamenávají teplotu, tlak vzduchu, rosný bod.... Dřevěné schody nahoru na rozhlednu byly hodně úzké a namrzlé, takže, hlavně cesta dolů, byla cesta tzv. o život. Výhledy do kraje však stály za to riskování.
Trošku jsme se posilnili, zahřáli čajem z termosky a vydali jsme se na naplánovanou docela dlouhou cestu zpět, blíž k domovu, na vyhlášenou rekreační destinaci Rusavu. Už pár roků jsme tudy nešli, v hlavě jsme ji měli uloženou spíše jako běžkařskou lyžařskou trasu.
Sluníčko krásně hřálo, po větru ani památky, a tak nám cesta rychle ubíhala. Původně plánovaný odjezd autobusu v 15.30 hod jsme ale nezvládli. Začínalo přituhovat a lesní rozježděná cesta byla docela kluzká a náročná. Když jsme ale dorazili na zasněžené louky nad rusavským údolím a otevřel se nám pohled na Hostýnek, hned se nám šlo lépe.
Sluníčko začalo pomalu zapadat a začalo se rychle stmívat. Na autobusovou zastávku jsme přišli skoro za tmy. Byli jsme tam sami, jen my tři. Dojedli jsme svačinu, doplnili tekutiny a unavení jsme se těšili na teplo domova. Navrhla jsem vnoučkovi, že zavoláme tatínkovi, ať si nás autem vyzvedne na zastávce 2,5 km od domova, načež tento osmiletý človíček prohlásil: "Babičko, tu půlhodinku snad ještě dáme". Když jsme potom u večeře hodnotili náš 18 km dlouhý pochod, museli jsme ho moc pochválit. Šlapal jak hodinky, je to prostě náš kluk.
Pošlete odkaz na tento článek
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %